1167. Průvodce světelný – dimenze (2). (Přijal Jaroslav P.)13.1.2000. 19:40-21:30 hodin.

Místo: Strakonice.

“Jsme tu teď s tebou opět my, tví i vás všech přátelévesmírní z lodí našich tady všude nad vámi a jsme potěšeni velice, jak sesnažíte s tvou ženou takto pracovat pro Stvořitele nás všech a všehoprvotního.

Jsem zde, tvůj i vás Orton – duchovní ručitel Galaxietéto vaší a nyní slyš dále toto:

Dnes opět přišla doba vhodná k zapsání sdělení dalšíhok dimenzím všem, co jich jest. Ve vašem případě jest těchto dimenzí 12hmotných a tyto jsou takto na hmotu vázány a duše – těla astrální v tělechsvých hmotných, jemnohmotných a polohmotných takto kráčejí postupně dimenzemi 1.– 12. zpět ke Stvořiteli svému prvotnímu. Nyní sdělíme vám zde, jakouúlohu zde hrají dimenze 1. a 2., o kterých zatím ještě ani v“Rozhovorech” žádné bližší informace uvedeny nebyly. Jest toto zde také i protebe, aby ses lépe orientoval při dalším zápisu telepatickém informací těchtosvětelných.

Dimenze první i druhá jsou tedy vesmíry hmotnými a takto takéjako dimenze ostatní a na první pohled nijak se neodlišují od dimenzí či vesmírůdalších těchto vyšších. Ony existují – tedy jsou a pobyt zde je dán Stvořitelemprvotním pro duše tyto, které takto vstoupiti sem byly přivedeny, aby sloužilototo dobře vývoji duchovnímu jejich. Zde jest nutné nyní uvésti toto, že duše –těla astrální vtělená v tělech svých hmotných v dimenzi 3., té vaší,prodělávají takto tříbení své, čili přípravu pro vtělení do těl těchtosvých hmotných vždy v dimenzi či vesmíru vyšším než třetím.Pokud duše tato jest povolána zpět do dimenze 1. či 2., jest toto dáno Stvořitelemprvotním nás všech a všeho, který sám si toto dění takto řídí. Jest již z“Rozhovorů” známo, že dimenze sudé – studené a liché – teplé,se takto od sebe odlišují, tedy touto cestou zpět ke Stvořiteli prvotnímu násvšech a všeho. Tato cesta zpět ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všehojest takto rovnocenná a nezáleží zde tedy na tom, zda-li dušeastrální jdou zpět ke Stvořiteli prvotnímu touto cestou sudých či lichýchtěchto dimenzí. Toto jest zde řízeno touto cestou sudých či lichých těchtodimenzí. Toto jest zde řízeno tímto zákonem vesmírným “stejné ke stejnému”a platí zde opět ještě navíc ZÁKONITOST POLARITY vám již známáz psaní o Duchovní cestě. Zde na úrovni dimenzí těchto všech, kdy brána pakv potaz jest celková cesta těmito dimenzemi, působí pak ZÁKONITOST POLARITYtakto.

Stvořitelem prvotním nás všech a všeho jest takto dáno cestoutouto pravou zpět k němu jíti buď skrze liché – teplé dimenze a vždyjest důležitý správný směr otáčení, čili ve jménu zákonů vesmírných zpětke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho. Pro duši ve hmotě, která takto chybujea učiní závažnější přestoupení proti životu, morálce nebo Stvořiteliprvotnímu jedinému, jest dáno vejíti z této dimenze hmotné třetí –čili teplé – v dimenzi studenou druhou, která jest též paralelnímvesmírem duší holomických již známým z Tvoření vesmírů nekonečných.V dimenzích ostatních pak, ať již teplých či studených, když obrátí seduše tato na cestu opačně jdoucí než ke Stvořiteli prvotnímu nás všecha všeho, vždy působí zde velice silně vibrace bytostí těch takto seobrátivších a ony, nalézají-li se v dimenzi libovolné liché vyšší nežtřetí, vlivem změny úrovně vibrací svých pak přejdou, aniž totorozpoznají, v dimenzi nejbližší jim nižší sudou, což způsobí jižvýše zmíněný zákon vesmírný “stejné k stenému” a vývoj jejichpak dále pokračuje v této nižší sudé dimenzi, avšak směrem opačným,který nevede je v jménu zákonů vesmírných zpět ke Stvořiteli nás všech avšeho prvotnímu.

V případě, že nachází se duše – tělo astrální ve svémtěle hmotném, jemnohmotném či polohmotném v dimenzi sudé a vyšší neždruhé, opět změní vibrace své a proto, že obrátila se na cestu opačnou od Stvořiteleprvotního ji vzdalující, jdou vibrace její také dolů a ona přejde takto na vibračníúroveň nižší této dimenze sudé, kde opět prochází dalším tímto vývojemsvým, stejně jako v případě předchozím. Pak tyto bytosti, které taktoobrátily vývoj svůj duchovní, ztratily vibrace své i ponížily vibrační úroveňsvou. Tím, jak i nadále takto kráčejí cestou touto k Temnotám, zásadnímzpůsobem takto působí na vývoj duchovní svůj další a ten jest vždy daný cestounávratu zpět ke Světlu původnímu Stvořitele nás všech a všeho prvotního.Toto pak vede postupně k destrukci těla jejich současného hmotného,polohmotného či jemnohmotného a tělo jejich astrální pak vstupuje ve světyduchovní Stvořitele nás všech a všeho. Pokud dospěla již duše tatok poznání toho, že jest pro ni velice potřebné dáti se do služeb Světla nacestu pravou zpět ke Stvořiteli nás všech a všeho prvotnímu vedoucí, jestjí takto umožněn návrat, avšak postupný a začíná pak od dimenze 1. – lichéa teplé, která jest onou dimenzí či vesmírem těchto duší – těl astrálníchtakto se k cestě pravé ke Stvořiteli prvotnímu vedoucí obrátivších,když předtím byly takto na cestě opačné. Vše toto dění takto jest zde určeno ajest takto řízena cesta všech těchto bytostí lidských vtělených v jakékolitělo nebo duší – těl astrálních takto působících na úrovni světů duchovníchStvořitele nás všech a všeho prvotního. Nyní zde ještě vyložíme, co dějese s  bytostmi těmito dosud stále Temnotou bloudícími.

Jak bylo již naznačeno, bytosti tyto, jež obrátily tento vývojsvůj směrem k Temnotě je vedoucí a mají už hmotné, jemnohmotné čipolohmotné tělo vždy takto nejprve poníží vibrace tohoto těla svého apřejdou v dimenzi či úroveň příslušnou nižší, kde takto dále pokračujíve vývoji tomto svém, až dospějí k destrukci – zániku těla svého či celéplanety, kde takto působí. Pak, jako duše – těla astrální, však většinouneprohlédnou a i nadále pokračují ve vývoji tomto svém opačném. Toto všakjiž neprobíhá na úrovni světů duchovních – astrálních Stvořitele násvšech a všeho prvotního, nýbrž na úrovni světů jim v protikladustojícím. To jsou světy či paralelní vesmíry těles holoproudých fáze 3. a 4. těchtobytostí temných kdy takto zcela již opustí duše tyto cestu svou pravou zpět kesvětlům Stvořitele nás všech a všeho prvotního vedoucí a bloudí taktocelé věky světy těmito temnými.

Vždy však jest jim zde dávána možnost tato obrátit se ke Stvořitelisvému prvotnímu a takto začít pracovat pro světlo – vstoupit na začátek tétocesty pravé, čili ve vesmír paralelní dimenze 1. této teplé, která sama osobě jest přípravou duší těchto takto se obrátivších zpět ke Stvořiteliprvotnímu pro jejich první inkarnaci ve světy hmotné, což jest však jižv dimenzi vyšší liché – tedy třetí. Příprava tato zde probíhá tutakto celé věky a pokud pak duše jest již připravena k tomuto prvnímuvtělení, děje se tak na základě vůle nejčistší Stvořitele nás všech avšeho prvotního a vtělení toto pak jest řízeno též samotným Stvořitelemprvotním nás všech a všeho a duše tato pak přijde v tyto světyhmotné v těla velice jednoduchá, taková, jako mají minerálie.

Poté, co duše opustí toto tělo své první, vždy navracíse zpět do paralelního vesmíru – dimenze této první, kde probíhá dalšípříprava její pro vtělení další tělo hmotné jednoduché. Taktonásleduje celý nekonečný řetězec těchto životů, některých krátkých a jinýchdlouhých s jednotlivými přípravami vždy v dimenzi první. Toto cestováníduše – těla astrálního, takto děje se pak celé věky, kdy postupně vejde dušetato v těla nejjednodušší, přes těla rostlinná, ažk tělům živočichů – nejprve jednoduchým, po zdokonalení složitějšíma nakonec pak až k nejsložitějším.

Poté nastává velice důležitý mezník pro duši tuto a jestjí dovoleno Stvořitelem prvotním nás všech a všeho po absolvování tohotojejího dosavadního vývoje její první vtělení v tělo lidskéhrubohmotné, kdy příprava na vtělení toto již naposledy probíhala na úrovniparalelních vesmírů dimenze 1. Od této chvíle pak již jest duše – těloastrální takto vedena a má již takto ve větší míře rozvinutou svobodnouvůli svou v těle svém lidském, kdy jest úkolem jejím tímto serozhodovati z vlastní vůle svobodné pro dobro a Světlo na cestě této svéduchovní. Pak také příprava, tedy tříbení duší – těl astrálních,probíhá již od této chvíle na úrovni duchovních světů Stvořitele nás všecha všeho prvotního vyšších, počínaje dimenzí 4. a ostatními vyššími. Duši– tělu astrálnímu jest dovoleno pak Stvořitelem prvotním nás všech a všehocestovat těmito dimenzemi i o několik úrovní vyššími, než jest 4. v tompřípadě, žily-li duše tyto příkladný život v těle svém lidském hmotném.Toto pak již má další úzkou souvislost se schématem vám předaném ve sdělenípředešlém. O tomto však budeme si povídat zase až příště.

Nyní již loučíme se s tebou my, vaši přátelé vesmírníz lodí našich kosmických všude tady nad vámi a dobrou noc vám přejeme my i Orton,duchovní ručitel Galaxie této vaší.

Na slyšenou příště.”

1168. Průvodce světelný – dimenze (3). (Přijal Jaroslav P.)29.1.2000. 5:35-7:30 hodin.

Místo: Strakonice.

“Zdravíme tě dnes opět my, všichni vaši přáteléz vesmírných lodí všude tady nad vámi a dnes takto s radostí převelikoubudeme pokračovati v psaní o dimenzích 12-ti vašich hmotných.

Toto jest opět takto dáno Stvořitelem prvotním nás všech avšeho a dění, jež zde probíhá, sleduje tento cíl světelný, čímž jestmožnost pro duše – těla astrální k vtělení jejich do těl hmotných,jemnohmotných či polohmotných a v závěru vývoje tohoto pak vejdou duše tytov existenci svou ve vám již známých světelných koulích. Jest toto velicepřehledně vám znázorněno na předešlém obrázku ve sdělení výše uvedeném abytosti tyto v tělech světelných koulí již mají dovoleno takto cestovat všemisvěty duchovními a také již jest jim umožněno Stvořitelem prvotním nás všech avšeho podílet se na řízení tohoto Vesmíru hmotného s jeho 12paralelními vesmíry či dimenzemi.

Nyní jest zde nutné zdůraznit a podtrhnout tuto skutečnostsvětelnou, že duše – těla astrální takto jsou přivedeny ke vtělení svémuv tělo lidské hrubohmotné v dimenzi tuto třetí, kde takto mohou načerpati nejenzkušeností dalších pro ně nových, ale i výraznou mírou mohou povýšitvědomí své a tím postoupit na cestě této své duchovní ještě mnohem výše,až ve světy embryonálních bytostí ducha pravého ve stupeň třináctý. Prototaké jest tato dimenze hmotná třetí nazývána samotným Stvořitelemprvotním i námi bytostmi všemi světelnými z vesmírů všech, co jich jest dimenzíAKTIVNÍHO POSTUPU. Tento postup zde jest takto dán tímto časovým úsekem, kterýjest oproti plynutí času v dimenzích jiných úsekem velice krátkým, avšak o tovíce svazuje svobodné bytí duší – těl astrálních, které takto přijaly proúsek tento časový daný jim Stvořitelem prvotním nás všech a všeho tototělo své hmotné, aby takto se mohly dále posunouti ve vývoji svém blíže je Stvořitelinás všech a všeho prvotnímu.

Nyní dostáváme se ve výkladu tomto k dimenzím dalším,které jsou takto v hierarchii této umístěny za tuto dimenzi třetí. Jsou todimenze 4. – 12. a jest pro ně charakteristickým znakem společným jejich duchovnípropojenost. Toto značí fakt ten, že mají zde bytosti tyto již jistý vyššístupeň svobody, který jest dán jedině a skutečně úrovní jejich duchovníhouvědomění. Dle této úrovně duchovního uvědomění pak mohou duše – tělaastrální cestovat těmito dimenzemi 4. až 12. a rozšířit takto své poznání o Stvořiteliprvotním nás všech a všeho. Takto pak probíhá toto jejich tříbení a jest jimpak dána možnost další k vtělení jejich, která jest nyní ještě rozšířenao vtělení do těl jemnohmotných, výše pak do těl polohmotných a ještě výše tak,že přijmou tuto existenci ve formě světelných koulí, což děje se vždy dle vůlenejvyšší a nejčistší Stvořitele nás všech a všeho prvotního. Nyníještě zde vysvětlíme si, proč takto těmto duším svobodným a již takto i veliceblízkým ke Stvořiteli nás všech a všeho prvotnímu jest zde takto dávánamožnost vtělování v těla tato jejich nejrůznější.

Čtenář pozorný jistě již postřehl, že vtělování toto jesttakto řízeno ve čtyřech základních rovinách (viz poslední obrázek) a s tímtospojeno jest všech 12 dimenzí či vesmírů tohoto hmatatelného Vesmíruhmotného.Působí zde takto zákon vesmírný Stvořitele nás všech a všehoprvotního – ZÁKON HIERARCHICKÝ. Teď ještě vysvětlíme si, jak působízde tento zákon, daný pro všechny bytosti ducha světelného kráčející zpět cestoupravou ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho. Cesta tato pravá má svůjpočátek tehdy, uvědomí-li si bytost lidská své konání, které vede ji dále od Stvořiteleprvotního. Pokud toto uvědomí si ještě v těle svém lidském, jest jídána Stvořitelem prvotním celá škála možností, jak vyrovnat tatopřestoupení, a tím opět jít cestou touto pravou zpět ke Stvořiteli prvotnímuna základě zákonitostí zde působících. Když duše – tělo astrální uvědomísi toto až po opuštění těla svého hmotného, jest jí dána opět tato možnost, asice tříbením jejím v dimenzi 2. najít takto cestu svou pravou ztracenou a podelším tříbení zde a následném tříbení v astrálních světech dimenze 4.vejít opět v tělo hmotné v dimenzi 3. a dále takto pracovat pro Stvořitelenašeho i vašeho prvotního.

Pokud však tato duše zcela obrátí se na stranu Temnoty a takto inadále pracuje proti zákonům vesmírným Stvořitele nás všech a všeho prvotního,což činí i v těchto inkarnacích svých v těla nejrůznější, vstupujesem hra času. Stvořitel prvotní má takto vždy vůli nejčistší poskytnout itěmto temným bytostem celé věky na to, aby zpět k němu se obrátily. Když paktoto bytosti temné učiní a obrátí se zpět ke Stvořiteli nás všech a všehoprvotnímu, jest jim umožněno takto kráčeti cestou touto duchovní jejich pravoutak, že tříbení duší těchto probíhá vždy na úrovni dimenze 1., o čemž bylařeč již ve sdělení předešlém. Jest toto takto dáno Stvořitelem prvotním násvšech a všeho, a všechny tři tyto dimenze 1. – 3. mají návaznost na duchovnísvěty Stvořitele nás všech a všeho prvotního stupně prvního – měsíců aplanet (viz minulý obrázek).

Poté, zvládnou-li duše tyto dobře úkoly své v tělech svýchhmotných, jest jim umožněno pak toto tříbení duší – těl astrálníchv dimenzi 4. a vyšší. Pokud přicházejí duše tyto ke tříbení svému pouze dodimenze 4., značí toto skutečnost, že jistým způsobem nesplnily beze zbytku úkolsvůj, který si před inkarnací svou splniti vytýčily. Zde jest velice pestrá škálatěchto možností a také tříbení duší těchto jistým způsobem se ve hmotěprohřešivších má zde pestré množství dalších variant, o čemž zde zatím řečnepůjde a bude toto pak předmětem psaní dalšího. My zde přizpůsobíme nynívýklad tento účelu tomuto – objasnění působnosti zákona vesmírného –ZÁKONA HIERARCHICKÉHO.

Toto má úzkou souvislost s dušemi těmi, které taktov tělech svých hmotných působily ve jménu zákonů vesmírných Stvořitelenás všech a všeho prvotního a také výraznou mírou se zasadily pomocíbytostem bližním svým pozemským, a co je nejdůležitější a má nejvyššíváhu – pomocí touto nezištnou. Duším těmto jest pak dána možnostcestovati dimenzemi těmito vyššími, než jest tato čtvrtá a na astrální úrovnizde mohou vnímati toto dění světelné, které zde takto všude probíhá, neboťdimenze tyto vyšší jsou již vzájemně značně propojeny. Na této astrální úrovnimá duše velice dobré podmínky pro příjem informací nejrůznějšíchz dimenzí těchto vyšších. Ona takto vnímá všechny tyto duše další světytěmito cestující i bytosti lidské tyto vtělené v těla jemnohmotná,polohmotná a světelné koule. Tímto zde probíhá i toto tříbení duší – tělastrálních, kdy takto poznávají zcela nezávisle na čase dění toto světelnévšude kolem nich takto probíhající, a tím jsou připravovány pro další vtělenísvé, které jest již řízeno pak ze světů duchovních Stvořitele prvotního stupnětřetího – sluncí galaktických, kdy duše vchází ze světů těchto v tělajemnohmotná a výše pak polohmotná. Pocítí-li duše tyto úkol svůj ještěvypomoci ve světech hmotných dimenzí 3., vejdou též těla tato hmotná, a pokudjest vůle nejčistší Stvořitele prvotního nás všech a všeho, jest jim zdenabídnuta i možnost tato přijmout existenci ve formě světelných koulí, která jestvšak řízena ze slunce galaktického jediného. Jest jím slunce Anapur, kteréjest zároveň centrálním sluncem galaxie Alkosany, a ta jest středem tohotoVesmíru hmotného čítajícího 12 hmotných dimenzí či vesmírů paralelních.

Duše pak v existenci této hmotné své přijímá úkoly od Stvořiteleprvotního nás všech a všeho a podílí se na řízení tohoto Vesmíru hmotnéhospolu s bytostmi ze světů vyšších, než jest tento Vesmír hmotný. Toto jestvždy úkol, který může trvati celé věky, avšak naplňuje opět tuto vizi –přiblížit se co nejvíce ke Stvořiteli prvotnímu nás všech a všeho.

To, v jakém těle zde působí duše – tělo astrální, mázásadní význam v pojetí zákona vesmírného hierarchického. Zde platívelice důležitá zákonitost přímého vstupu, která nyní bude vám zde osvětlena.Proč myslíte si, že jsme tu my, přátelé vaši vesmírní ? Ano, jest toto dánotouto zákonitostí přímého vstupu, kdy my můžeme takto v našich tělechjemnohmotných přímo vstoupiti ve světy hmotné. Toto děje se na základěvůle nejčistší Stvořitele nás všech a všeho prvotního, a proto mohou lidépozemští spatřovati vždy v časech daných Stvořitelem prvotním nás všech avšeho nás, přátele vaše vesmírné i naše lodě kosmické. ZÁKON HIERARCHICKÝtéž určuje bytostem v tělech polohmotných a v tělech světelných koulí,že mohou se zde také takto projevit v těchto vašich světech hmotných, a však jenv případě krajního nebezpečí pro vaši planetu či ohrožení dalšíhoVesmíru okolního. Co se týká vývoje duchovního vašeho, jest zákonemhierarchickým určeno takto zde působiti pouze nám, přátelům vašimvesmírným. Tento zákon hierarchický působí pak dále a stejně tak mohouvstupovati ve světy či dimenze naše bytosti ze světů vyšších v tělech svýchpolohmotných a do světů jejich zase bytosti – světelné koule. Tyto bytosti –světelné koule jsou pak již na vyšším stupni duchovního uvědomění tak, žev jejich světy či dimenze již vstupují bytosti tyto světelné, příchozí semz vyšších světů duchovních, čímž jsou světy božích prvorozenců duchapravého a v závěru zde objasníme tento princip, jak bytosti tyto prvorozenépřicházejí sem v tyto světy hmotné.

Především jest toto úkolem jejich, který byl jim takto dán Stvořitelemprvotním nás všech a všeho. Bytosti tyto pohybují se neomezeně takzvaným ANTIVESMÍREMa pro komunikaci tuto s bytostmi v tělech světelných koulí používají tytodimenze jejich, které jsou spojeny se stupněm duchovních světů čtvrtým. Jsoutoto dimenze 11. a 12., kdy berou na sebe bytosti tyto prvorozené tuto podobusvětelných koulí a takto komunikují s bytostmi těmito zde pracujícími nařízení Vesmíru tohoto. Mimo tuto podobu pak existují, čili jsou tyto bytostiv dimenzích nejbližších dvou dalších, tedy 13. a 14., kdy pak neomezeněcestují antivesmírem v tomto vesmíru hmotném našem, který jest taktoantivesmírem paralelně prostoupen. Tím také dostáváme se k projevení těchtobytostí prvorozených ve vaše světy či dimenze hmotné, kdy jest úkolem jejich taktopůsobiti na úrovni duchovní výchovně zde u vás v této dimenzi 3. Příklademtéto existence jest též Orton – duchovní ručitel vaší Galaxie této,který takto vždy jedenkrát za 2000 let přichází na úrovni duchovní ve světy tytovaše hmotné a předává vám, lidem, toto učení o principech nejčistších Stvořitelenás všech a všeho prvotního.

Tímto jest také u konce výklad tento dnešní a my loučíme ses vámi a na shledanou příště, těšíme se všichni vaši přátelé vesmírníz lodí všech našich všude tady nad vámi.

Ahoj.”

1169. Průvodce světelný – dimenze (4). (Přijal Jaroslav P.)8.-9.7.2000. 23:00-0:40 hodin.

Místo: Strakonice.

“Jsme tu dnes večer opět s tebou i s vámi my všichnivaši přátelé vesmírní z lodí všech našich vesmírných tady všude nadvámi. Dnes dokončíme ve sdělení tomto tento výklad o dimenzích či paralelníchvesmírech Stvořitele nás všech a všeho prvotního.

Jak sis ty i další značné množství čtenářů mohl přečístv knize Hovory s Bohem III., jest duše – tělo astrální přítomnavšude, nikde nezačíná a nikde nekončí, což jest onou největší Božíditochomií, kterou vy, lidé pozemští, jen velice obtížně chápete (Hovorys Bohem III., str. 160-167). Skutečně jest toto pro vás značně obtížné a promalé osvětlení tohoto vzniká zde psaní o vesmírech paraleních či dimenzích Stvořiteleprvotního nás všech a všeho, kdy bude lidstvu předáno poselství o struktuře ahierarchii bytí. Jest zde návaznost na sdělení 894., 14.2. – Kristus odhalujestát démonů, jeho přisluhovači a jeho oběti, kde je na str. 17. Psáno:“Věčné bytí sestává ze 7x7 nebes” a již další výklad k tomuto dále pakuveden není. Ano, věčné bytí jest vše, co jest, co bylo a co i nadále bude a lzetoto vyjádřit takto následujícím schématem, jež nazveme si zde TVORBA:

Obr. 2.

Tato rovnice: 49 = 7 x 7 nebes vyjadřuje základní rovnicihierarchie věčného bytí Stvořitele nás všech a všeho prvotního. A ve světechnašich – čili světech přátel vašich vesmírných patří toto do osnov škol, abyjiž naše děti poznaly tyto základní principy existence, což jest jim předávánosoučasně se ZÁKONY VESMÍRNÝMI Stvořitele nás všech a všeho prvotního.

Ještě pro výklad další k rovnici této jest dobré uvésti,že Stvořitel prvotní existuje, čili jest takto sám o sobě a jest ve všema všude. Toto naznačují šipky směřující ven z kruhu do okolníhoprostoru. Jako bytost či entita ve věčném bytí stojí takto samostatně ak němu směřují všechny další bytosti, to jest má číslo 1. Božíprvorozenci ducha pravého kolem něho jsou mu tak blízko, že mohou vytvářetilibovolné počty svých dimenzí, ve kterých opak mohou působiti jako řídícíentity – Stvořitelé těchto vesmírů paralelních, avšak jest zde jednoomezení dané úrovní vysokovibračních kmitů, které jest při tomto tvořenírozhodující. Toto zde ještě takto podrobněji vysvětlíme pro vaše lepšípochopení. Stvořitel prvotní nás všech a všeho tvoří velice spontánně ajako jediná bytost v absolutním bytí je schopen vytvářet libovolnévariace života dané úrovní vysokovibračních kmitů. Zde jest výklad tohotopojmu takto dán následující tabulkou:

Ve schématu tedy dostáváme do základní rovnice hierarchievěčného bytí číslo 12 u světů božích prvorozenců a toto číslo vyjadřuje zdeomezení tvorby těchto bytostí prvorozených dané touto úrovní vysokovibračníchkmitů.

1170. Dopis panu prezidentovi. (Napsala Lidmila Z.) 21.9.2000.

Místo: Pardubice.

1171. Výzva lidem (272). (Přijal Ivo A. Benda) 22.9.2000. 8:05-8:10 hodin.

1172. Rozeslání letáků české vládě. (Přijala Viera S.)25.9.2000. 9:01-9:08 hodin.

Místo: Košice.

“Ahoj, hlási sa ti Guetzal z hviezdnej lode priamo nad Tebou.Áno, hladím Ťa na pravej ruke, kde cítiš teplo.

Česká vláda už zvažuje informácie o Vesmírnych ľuďoch, čiženás a aj obrázok nášho brata Aštara, umiestnený v strede letáku, pozitívnevplýva na ich duchovné srdcia, takže viac ich zaujali letáky o nás, ako letáky ozrušení peňazí, lebo žiaľ na to ešte nevyspeli. Ale samozrejme, že je to prváholubica pochodní nádeje na zrušení peňazí ako ničivej sily a podporujúcej moc amocnosti. Oba pojmy sú škodlivé, ak sa tak dokonale prekrútia. Áno, milý Ivo, súuž vo vedomí týchto hláv štátu českého a informácie o zrušení peňazí sa imdostávajú do podvedomia, kde ich budú spracovávať podľa ich úrovne, buďrýchlejšie alebo pomalšie. Nič nie je zbytočné.

Ahoj Vierka – Mirielka, aj ty Ivko náš, to vám s láskou zaslal Guetzal!”

1173. Rozhovor s Aštarem (273). (Přijal Ivo A. Benda) 1.10.2000.18:00-18:09 hodin.

1174. Rozhovor s Asket a Aranet. (Přijala Helena K.) 6.10.2000. 8:00-9:20hodin.

“Milá Helenko, jsem tady, Asket, velitelka pomenší flotilyz Ajacit.”

(1)

“Helenko, ještě ne. Tvůj úkol je spolupracovat s Ivem aprobouzet co nejvíce lidí planety Země. Také v Církvi máš úkol budovat apomáhat novým členům duchovně růst tvým příkladem a svědectvím.

Máš pomáhat L. na jeho cestě ke Stvořiteli, sama jsi si tovybrala s radostí a máš schopnosti to splnit, i když to je někdy moc těžké,ale ty to zvládneš.

(2)

“Helenko, my vesmírní přátelé jsme se už poučili zezkušenosti na planetě Zemi a víme, co nevolit, ale tento stav trvá na planetě Zemi,protože se potřebují lidé u vás poučit a rozhodnout se, co chtějí žít. Mnozí sev tom všem nemohou vyznat a pořád váhají, vědí, že tento život, kterýžijí, se jim nelíbí a nejsou spokojeni sami se sebou, ale NEDOKÁŽOU sipředstavit, že může existovat něco jiného a krásnějšího. Pro tytolidi se čeká až do PLNOSTI NEGATIVNÍHO STAVU. My vesmírní přáteléjsme také nikdy nezažili plnost negativního stavu, i když po tom netoužíme, ale propoučení to také slouží, je to důležité.”

(3)

“Helenko, to nejde, z jiné dimenze je pomoc lidem na Zemi jenvysíláním lásky a záchrana určitých, už moc vážných problémů. Vy na Zemitěmto vážným problémům můžete rychleji a účinněji zabránit pod naším a Stvořitelovýmvedením. My vás tedy potřebujeme pro vykonání záchranných prací přímov terénu. Je to Helenko váš pracovní terén, jak říká Ivo. Když tadynebudete vy, kteří se kontaktujete a jdete duchovní cestou, a vás je málo, tak my paknemůžeme tak efektivně pomáhat planetě Zemi a lidem.”

(4)

“Můžou postupně, pokud splní úkol nebo mají vážný důvod,většinou si ale splní úkol, a pak mohou přejít, pokud o to požádají Stvořitelea on jim to umožní, hodně záleží na situaci toho člověka. Nikdo není do ničehonucený. Každý, kdo má tady plnit svůj úkol, si to svobodně zvolil a je vybavený hosplnit, ale můžou se vyskytnout různé situace, pak ale to je, až se vyčerpajívšechny možné situace pro splnění úkolu, a přesto ten člověk není schopný hosplnit, např. znemožněno splnit úkol jinou osobou, ale to jsou úplné výjimky, pakrozhodne sám Stvořitel co dál, a také podle toho, jak se rozhodne ten člověksám. Helenko, je spoustu takto myslících a cítících lidí, kteří chtějí odejíta nechtějí už žít na planetě Zemi, ale to je jen v jejich těžké chvíli, kdyduchovně rostou a postupují na duchovní cestě. Časem, až to překonají, začnoupracovat dál, proto máte přátele, příbuzné a své nejbližší, aby vám pomohli,když vám je nejhůř. Učili vás to v Církvi – pomáhat a povzbuzovatduchovně, mnohokráte jsi toto Helenko zažila, a to zažívají mnozí, to je taduchovní cesta, v tom nejtěžším okamžiku duchovně rostete a udělali jstedalší krok k nebeskému Otci – Stvořiteli. Až toto překonáš,zase se budeš ze všeho radovat a tvé svědectví se rozroste. Helenko, zůstaň tady naZemi a pomáhej lidem i nám, Vesmírným přátelům a Ivovi, L. i tvé nemocné mamince,tím pomáháš i sobě růst duchovně.”

(5)

“Milá Helenko, vy si vyberete, na které planetě budete žít podletoho, jak splníte duchovní úkol, pak se sami zařadíte podle hlasu svého srdce avyciťováním.”

“Milá Helenko, posílám ti proudy lásky a energii, abys mohladále duchovně pracovat a splnit úkoly tady na Zemi. Asket, velitelka pomenšíflotily z Ajacit.”

“Helenko, jsem tady já, Aranet z planety Erra.”

(6)

“Helenko, to nejde, ta jsi si tento úkol vybrala a tak ho splníš.Já ti pomáhám s mnoha ostatními, ale úkoly si splní každý sám. Ještě mášmnoho důvodů, proč tady zůstat. Nejsi tady spokojena, a to je dobře, protoženegativní stav je takový, a kdybys s ním souhlasila, nemohla bys plnit úkol prolidi a Stvořitele našeho milovaného, to, co cítíš, je správné, ale máš o to vícdůvodů splnit úkol pro duchovní růst. Když nesouhlasíš s tímto stavem,který nastal, o to více pracuješ pro Světlo. Vidíš, že se blíží Druhýpříchod Ježíše Krista, o to více se na něj připrav a pomáhej sepřipravit i druhým, kteří to přijmou. To jak se teď cítíš, je vedlejší, tyvíš, že to je jen chvilka, a pak to přejde a budeš pokračovat dále, dostaneš víceduchovní síly, tak to jde stále na duchovní cestě. My tě máme všichni moc rádi akdyž ti bude nejhůř, vzpomeň si na nás, spoj se okamžitě s námi, my tipomůžeme. Milá Helenko, tak pracuj na tom, co jsi chtěla splnit, a ty to splníš.Výzva na zrušení peněz je skvělý plán a vy s Ivem víte, jak to udělat, takna tom pracujte.”

“Já děkuji za spojení a poučení z tvé situace a posílámti proudy lásky, Aranet, velitelka pomenší flotily z planety Erra.”

1175. Život po lidském životě. (Přijal Petr D. F.) 9.4.1988.6:00 hodin.

Místo: Santa Barbara, California, USA.

V případě těch, co nejsou lidskými tvory a kteří dočasněpřijali lidský život a jeho formu za účelem svého poslání na planetě Nula(pozitivního poslání – pozn. zpracovatele), je situace zjednodušena.Po ukončení svého poslání, ať je to cokoliv, a po opuštění planety Nula navrátíse na místo, do stavu či kondice, z níž se vtělili na vaši planetu. Tento návratpo smrti jejich lidského těla není okamžitý. Než se dostanou na svou domácízákladnu, budou muset projít údobím něčeho, co vy byste pojmenovali karanténou.Podstoupí zvláštní typ duchovního “vykuřování”, při němž se u nich odstranívšechna špína, všechny jedy a nákazy typického a specificky lidskéhoživota a kdy dojde k důkladné očistě a umytí všeho, co je povahylidské. Pak se navrátí do své vlastní společnosti a připojí se ke svémulidu. Proces vykuřování, vyčištění a očisty se vskutku odehrává utěch, kdo přišli z pozitivního stavu a také se tam vracejí, ať je toduchovní svět či intermediální svět. Ti, co přišli z fyzickéhovesmíru pozitivního stavu, nevrátí se zpět na svou fyzickou planetu,nýbrž buď do mezisvěta duchů, nebo do duchovního světa,souvztažícího s jejich fyzickým světem.

Schéma 1

Situace je odlišná u těch ne-lidských tvorů, kteří nasebe vzali lidský život a jeho formu kvůli poslání z různých pekel nebojiných oblastí zóny vymístění. Ti neprocházejí procesem vykuřování,vyčištění a očisty. Na místo toho se získaná lidská přirozenost inkorporujedo jejich po-lidského života takovým způsobem, aby se stala intergrální částídřívější přirozenosti v transmogrifikované kondici. Slovo“transmogrifikované” v této souvislosti značí odstranění jakýchkolivpozitivních elementů, získaných během jejich života na planetě Nula, aextrahování všeho negativního a nanejvýš specificky lidského (ve smyslunegativním) a zkombinováním toho všeho s jejich původní vlastní přirozeností.Toto je typem zvráceného “vykuřování”, “vyčištění” a“očisťování”. Výsledkem této kombinace je získání daleko horší,ošklivější a zlořádnější démonické přirozenosti, jež se PAK POUŽIJEV DUCHOVNÍ VÁLCE PROTI POZITIVNÍMU STAVU.

Jedním z mnoha důvodů, proč se negativní entityz pekel a jiných oblastí zóny vymístění inkarnují na planetě Nula, je získánínějakých elementů lidské přirozenosti, aby se tak staly VÍCE ZLÝMI aÚČINNĚJŠÍMI BOJOVNÍKY v zápase proti Pánu Ježíši Kristu a všem těm, kdose nacházejí v pozitivním stavu. (Planeta Nula je školkou pro pekla, jak jižbylo uvedeno – pozn. zpracovatele.)

Inkarnace na planetu Nula vytváří ovšem pro negativní entityurčité riziko. Vždyť donedávna se vtělilo na vaši planetu mnoho pozitivníchentit. (Počínaje tímto momentem nikdo nebude mít dovoleno vtělovat se na planetěNula ze žádných oblastí pozitivního stavu. Kdokoliv se rodí na vaší planetěpočínaje tímto datem, to jest datem přepisování knihy, což je 1.července 1988 ve3:08 odpoledne, čili v 15:08, rodí se buď jako typický lidský tvor, nebo jeinkarnací nějaké zlé entity, přicházející z určitých oblastí pekel a zónyvymístění). Takže tito démonové v lidské formě jsou vystaveni přímovlivu poslanců pozitivního stavu v lidské formě a riskují být navždyztraceni pro negativní stav tím, že by konvertovali do pozitivního stavus pomocí agentů pozitivního stavu. Tento risk stojí za to, aby bylpodstoupen, protože když uspějí v jejich poslání, získají po návratuneobyčejnou moc a schopnosti zla, jaké jim dosud nebyly přístupny. Avšakvyslanci pozitivního stavu jsou vystaveni stejnému riziku. Dostávají se do nebezpečíkorupce ze strany negativního stavu a lidské přirozenosti a velmi často ztrácejísvůj původní pravý nadhled a dočasně podlehnou pokušení a slibům negativníhostavu.

V obou případech - jak při konverzi negativních entit v lidské formě dopozitivního stavu, tak i pozitivních entit v lidské formě do stavu negativního -není tento proces tak obtížný, jak se zdá. Musíte si pamatovat, že nikdoz nich nemá vědomou znalost či paměť o tom, kým jsou, odkud přišli, či jakýje účel jejich přebývání na planetě Nula. Jak víte, tato okolnost je jedinýzpůsob, jakým se vstupuje do lidského života a prožívá, co je to být typickylidským tvorem. Jakýkoliv jiný způsob by nebyl způsobem lidským. Takže jsoucev plné nevědomosti o těchto faktech, oba druhy těchto ne - lidí v lidskéformě se mohou snadno zviklat tím, či oním směrem. Vždyť - konec konců -mají všichni v sobě plně zachovánu svobodu volby a schopnost sezměnit. Jak si vzpomínáte, tyto dvě schopnosti tvoří základnu pro jakýkolivživot, bez ohledu na to, jaký je to druh. Zopakujeme: Život v jakékoliv formě astavu, ať je to život pozitivní, negativní či lidský, je naprosto nemožný beztěchto dvou stavebních kamenů života.

Nicméně jsou lidští tvorové na planetě Nula většinoupravými lidskými tvory. Byli zrozeni jenom za jedním účelem - být lidskýmitvory a podávat příklad typické a zvláštní lidské přirozenosti, jak bylapopsána ve dvanácté kapitole i jinde v této knize. Tito lidští tvorovénezakusili žádný jiný život než pouhý lidský život. Jejich životv tom speciálním intermediálním světě - než vstoupili do fyzického lůnasvých lidských matek - byl v rámci lidských parametrů. Je proto otázkou, co sestane s lidskými tvory, až opustí planetu Nula, čili - podle vašeho výrazu -až umřou ? Situace s lidskými tvory po fyzické smrti jejich těl je dalekokomplikovanější než s kýmkoliv jiným. Nezapomeňte, že v sobě mají typickéholidského ducha a typickou lidskou duševnost. Vše, co postrádají, je vnějšífyzické tělo.

Pokud si vzpomínáte, lidské tělo se zevně, ve svémvnějším zjevu, se příliš moc liší od jiných těl většiny sentientníchentit kdekoliv v mezích tohoto zvláštního Vesmíru v multivesmíru.Nicméně obsahuje lidské hmotné tělo některé orgány, které v žádnémjiném typu těl neexistují (na příklad orgány vylučování). Umístěníorgánů toho těla se také liší, zvláště v struktuře mozku,propletení nervové soustavy, u sexuálních orgánů a hlasivek.Toto byla velmi závažná změna v lidském těle, provedená kvůli jeho akomodacitypickému a specifickému lidskému duchu a jeho lidské duševnosti (pseudotvůrci– pozn. zpracovatele).

Když jednou toto tělo přestane fungovat, lidský duch a jehoduševnost se z něho uvolní a pokračují ve svém životě. Avšak zde se objevujeproblém. Lidský život a jeho duch a duševnost nemůže přetrvat v žádnéjiné sféře ani atmosféře než ve své vlastní. Nemůže přežít nikde jinde.Naproti tomu se ani zničit nemůže. Není zničitelný žádný sentientní život bezohledu na to, v jakém stavu, formě a okolnostech. Život může změnit formusvého projevu, může se transformovat z jednoho stavu do druhého, ale nikdy senemůže zničit. Protože lidský život je zvrácenou formou sentientního života,nemůže být zničen, bez ohledu na to, v jakém stavu zpitvoření je. Avšak tím,že má schopnost svobodně volit a měnit se, může se transformovat nebo - vnegativní konotaci - může se transmogrifikovat.

Proces transformace či transmogrifikace není jednoduchý. Vyžadujespoustu úsilí a času (slovo “čas” je zde použito ve smyslu souvztažnostis určitými duchovními stavy, jichž je třeba k provedení tohoto procesu.V této souvislosti není ho použito jako časového měřítka ve vašem pojetíčasu). Mezitím musí lidský duch a jeho duševnost někde přebývat.

V intermediálním světě duchů je speciální“záchytka” (lepší termín v lidském jazyce neexistuje pro popsání tétozáchytné oblasti), přizpůsobená specificky podmínkám přežití lidského ducha ajeho duševnosti, dokud nebude ukončen proces transformace či transmogrifikace.Je to tato zvláštní oblast, do níž vcházejí všichni praví lidští tvorovénejdřív po své smrti, čili po opuštění planety Nula. Ani se nemusí říkat, žetato oblast zadržení je věru dobře izolována a separována od ostatních obyvateltoho světa. Komunikuje se s nimi pomocí speciálních, nepopsatelnýchochranných prostředků.

V přítomné době je situace s lidskými tvory pojejich fyzické smrti podstatně jiná než bývala předtím. Změnav této situaci nastala po DOKONČENÍ HYBRIDIZACE A FÚZE LIDSKÉHO TĚLA - masav Absolutní přirozenosti Nejvyššího, který se stal povšechnostíPána Ježíše Krista.

Před dokončením procesu této fúze a hybridizace byl v Nejvyššímpřítomen určitý stupeň separace některých lidských elementů. Nejvyššípoužíval lidského těla Ježíše Krista, aby se objevoval před lidskýmitvory, kdy to bylo potřebné a nutné, ale přece jen byl ještě separován od SvéAbsolutní esence i Substance. Pokud tato separace existovala, byl úděllidských tvorů jiný než je dnes. Ve stavu separace nemohlo dojítk žádné podstatné změně v lidském duchu a jeho duševnosti. Zatakových separačních okolností jediná věc, jaká byla možná, bylo potlačení nebouspání či zkrocení typické lidské přirozenosti. Avšak lidská šelmazůstala na živu, i když jakkoliv spící. Mohla by se však probudit či vyvolat nebopřivést do pozornosti kdykoliv. Nemůže se eliminovat či transformovat v něcopozitivního. Z tohoto důvodu existovaly až donedávna u lidských tvorů třirůzné stavy po jejich smrti.

(1)

První byl v rámci pozitivního stavu. Ti lidštítvorové, co rozeznali negativnost, zlo a zfalšování typického lidskéhoživota a učinili vše, aby se zdržovali od jednání, působení, myšlení, chtění,záměrů a cítění typicky lidských, a kteří s dobrým a kladným úmyslem seobrátili k Bohu, dostali povolení zformovat své vlastní nebe v rámcipozitivního duchovního světa nacházejícího se v tomto zvláštním vesmíruv lůně celkového multivesmíru. Tato lidská nebesa se výrazně lišila od všechjiných nebes. Ačkoliv byla povahy pozitivní, přece jen pro pokračující separacilidských elementů v Nejvyšším byla oddělena a odloučenaod zbytku Stvoření.

Spojení s jinými oblastmi Stvoření, jakožto i s jinýminebesy v rámci tohoto Vesmíru bylo zprostředkováno mediátory zvláštěurčenými Pánem Ježíšem Kristem, kteří byli trénováni, vybaveni anaděleni specifickými schopnostmi pro přežití v lidské atmosféře i sféře.Bylo-li třeba či zachtělo-li se lidskému tvoru těchto nebes navštívit nějakoujinou sféru mimo lidská nebesa, vyžádalo si to podstoupit speciální proces příprava přizpůsobení se. Tento proces mu dovoloval dočasně vstoupit do té sféry apřežít tam tak dlouho, dokud účel návštěvy trval. Avšak v tom okamžiku, kdyúčel té návštěvy byl splněn, začali lidští tvorové - hosté i jejich hostitelpociťovat úzkost, což znamenalo, že nastal čas, aby opustili společnost jedendruhého. Z tohoto důvodu - ve většině případů - byli lidští tvorové nanebesích ohraničeni ve svém komunikování a vztazích v mezích svých vlastníchnebes. Ať se znovu opakuje: Tato situace s lidskými nebesy odrážela stavpokračující separace lidských elementů od povšechnosti Absolutní přirozenostiNejvyššího, který nyní je Pánem Ježíšem Kristem.

(2)

Druhý stav lidských tvorů, jenž nastal po jejich fyzickésmrti, byl v rámci intermediálního světa duchů. Ve skutečnosti mělilidští tvorové svůj vlastní mezisvět duchů, separovaný a izolovaný odjakýchkoliv jiných intermediálních světů, kde měli dovoleno formovat se vespolečnosti, země, státy a organizace přesně tak, jak to činili za života naplanetě Nula, dokonce zachovávali i jména svých zemí, měst, vesnic a planet.Nazývali svůj mezisvět planetou Zemí a z hlediska všech praktických účelů sejevila jako planeta, z níž přišli (planeta Nula, které oni říkali Země).Většina z nich pevně věřila, že žije na své původní fyzické planetě a nev nějakém jiném světě.

Typ lidských tvorů, který se usadil v tomto světě,domnívající se, že jde o permanentní skutečnost, byli lidští tvorové, kteřív sobě měli silné tendence a sklony jak pro negativní, tak i pro pozitivní stav.Čili ti, jejichž odhodlání připojit se k jedné nebo k druhé straněnebylo jasně identifikováno či učiněno. Životní styl těchto lidských tvorů is jeho důsledky byl náležitě vylíčen ve spisech Swedenborga.

Jakýkoliv lidský tvor, ať to byl někdo povahy pozitivní činegativní či nerozhodnuté, vstoupil po své fyzické smrti nejdříve do tohotomezisvěta. Délka jeho pobytu v tom světě byla určena faktorem ztotožnění ses jedním ze stavů. Čím více bylo ztotožnění se stavem pozitivním,tím méně času strávil v tom světě a tím dříve se odebral do jednoho z lidskýchpravých nebes. Čím více se ztotožňovali s negativním stavem,tím méně se zdržovali v intermediálním světě a rychlejiodcházeli do jednoho z lidských pekel. Čím méně identifikace bylos oběma těmi stavy, tím déle zůstávali v mezisvětě duchů,a to až do té chvíle, kdy byla provedena volba a rozhodlo se pro jedno nebodruhé a kdy se pravá přirozenost toho kterého lidského tvora odhalila a projevila.Před dobou Swedenborga pobyt lidských tvorů v mezisvětě duchů byl možný po staletí.Po Swedenborgově době a až do nedávného zrušení lidského intermediálního světapobyt nemohl trvat déle než třicet let (užije-li se lidských časovýchměřítek).

(3)

Třetí stav u lidských tvorů po jejich fyzické smrti bylv rámci negativního stavu. Lidští tvorové, kteří projevilinepřekonatelné tíhnutí k negativnímu stavu, se po krátkém pobytu v lidskémintermediálním světě přidali k lidským tvorům s podobnounáklonností v nějakém z lidských pekel. Také v peklechtvořili lidští tvorové své vlastní společnosti a země, jež byly relativněseparovány a izolovány od jiných pekel.

Takže, jak vidíte, nehledě na to, v jakém stavu lidštítvorové setrvávali po jejich fyzické smrti, byli vždy separováni a izolováni.Jak bylo uvedeno výše, důvodem pro to je to, že je v samé povaze lidskosti být separována izolován. Vlastně vinou svých ohromných předsudků, pověrčivosti azaujatosti, nepřáli si lidští tvorové moc se stýkat s někým jiným než sesobě podobnými (vyjma tak zvané misionáře, kteří se vždy snažili navštěvovatjiné společnosti s tím, aby je obrátili na lidskou náboženskou víru).

Bylo vždy nesmírně těžké pro lidské tvory připustit fakt, ženejsou preferovanou, zvláštní a nadřazenou sortou. Považujíce a shledávajíce samisebe se za preferované, zvláštní a nadřazené, odmítají jiné nebo se dívají zpatra na všechny ostatní, jako na něco méněcenného ve srovnání se sebou.

V pozitivním stavu lidských nebes byl takový postoj zkrocen,ale vždy číhal zpod potlačené a dřímající kondice. Stálo to mnoho úsilía práce pro lidské anděly a andělské duchy, aby se tato tendence držela podkontrolou. Ovšem, jsouce takové povahy, lidští tvorové mají nezřízenou schopnostse svou chvástavou drzostí odstrkovat každého, kdo je jiný. Proto nikdo ve Stvořeníani v zóně vymístění nebyl příliš horlivý stýkat se s lidskými tvorytak, či onak.

Jak si vzpomínáte, bylo již dříve řečeno, že hned prvnívěcí, co se lidští tvorové snažili dělat, kdykoliv někoho potkávaliv životě po lidském životě, bylo obracet dotyčného na svou lidskou víru,vlastní způsob a styl života. Nedošlo-li u té entity ke konverzi, čemuž vždytak bylo, pak lidští tvorové ji zatracovali do pekel, ač sami se nacházeliv peklech (měli za to, že měli moc na zatracování). Každý se vyhýbalprojevům lidského chování, jak jen bylo možno.

Tato situace u lidských tvorů existovala tedy donedávna.Když jednou došlo k eliminaci stavu separace a izolace lidských elementů odAbsolutní přirozenosti Pána Ježíše Krista a po té, co tyto elementy podstoupilyfúzi v povšechnosti Jeho/Její Absolutní přirozenosti, mohl započít proces buďtransformace, nebo transmogrifikace. Duchovní princip požaduje, aby jakýkolivproces této povahy byl odvozen z pozice unifikace a jednotnosti. Je pouzelogické usoudit, že je naprosto nemožné jednat ve stavu separace a izolace, ze stavuodloučenosti a oddělenosti. Pokud takový stav existoval, nemohla nastat žádnáopravdová transformativní činnost.

Stav separace a izolace nemůže transformovat izolovaný aseparovaný stav. Jediné, co může učinit, je udržovat ten stav odloučenosti aoddělenosti do nekonečna. Z toho důvodu, pokud ten stav existoval, bylolidským tvorům dovoleno zůstat lidskými tvory, separovanými a izolovanými od všechostatních, ve všech svých stavech, okolnostech a situacích.

Jistě, tato situace nemohla být tolerována na věky. Pokudexistuje stav separace a izolovanosti, existuje i negativní stav. Je to životemnegativního stavu. Prvním krokem v procesu eliminace negativního stavu je odstraněnílidské odloučenosti a oddělenosti pomocí transformace a obdarovánílidských tvorů takovým typem života, který by vedl k sjednocení ajednotě. Sjednocené elementy v Absolutní přirozenosti Pána JežíšeKrista tento proces nyní umožňují.

Jak víte, jenom Pán Ježíš Kristus může podniknout takenormní a neobyčejný proces. Nicméně ani v lidském životě není nic přílišobyčejného. Ale pokud separace lidských elementů od Pána Ježíše Kristapokračovala, žádná akce nemohla být v tomto ohledu podniknuta. Jakýkoliv pokustak učinit za okolností separovanosti, by vedl ve skutečnosti k vyhlazenílidských tvorů. Důvodem toho je fakt, že bez lidských elementů v Absolutnípřirozenosti Pána Ježíše Krista žádný lidský tvor by nemohl přežítČistou Božskou sféru ani na zlomek vteřiny. Pamatujte si, že lidský život neníschopen vést k žádné jiné formě života. Jakákoliv jiná forma a projevováníživota je smrtonosná a jedem pro lidský život. Vyčištěné a zbožštěné lidskéelementy v Pánu Ježíši Kristu Mu/Jí dovolují přiblížit sek lidským tvorům kdykoliv, za jakýchkoliv okolností, stavu a místa beznebezpečí pro ně a započít proces jejich úplné transformace a nadělení odlišnýmživotem.

(1)

První fáze procesu této transformace a životního obdarovánízačíná v lidských nebesích duchovního světa. Byla zakončena dnes,k tomuto datu. Všichni lidští tvorové těch nebes ze své svobodné vůlea volby byli transformováni a osvobozeni od typické lidské přirozenosti aintegrováni v povšechnosti ostatního Stvoření. Nejsou již odloučeni aniodděleni od nikoho ve Stvoření. S tímto novým životem obdržela jejich nebesanový typ atmosféry, která uschopňuje kohokoliv k tomu, aby mohl vstoupit dojakýchkoliv jiných míst, stavů a podmínek bez potřeby příprav či mediace.

(2)

Druhá fáze začíná právě nyní v intermediálnímsvětě duchů, kde se lidským tvorům naskýtá možnost volby buď vstoupitdo Nové školy, kde by se podrobili procesu této transformace a životníhoobdarování, anebo se odebrat do jakéhokoliv lidského pekla podle vlastníhovýběru. V reakci na tyto obrovské revoluční změny, jež se odehrály ulidí i jiných, mají pekla teď také dovoleno pokračovat ve svém usilovánív tomto ohledu.

Od této chvíle jsou všichni lidští tvorové v příslušnýchpeklech úplně transmogrifikováni a obráceni v tvory opravdu pekelné,jejich pekla již nejsou nepřístupná pro nikoho. Proces transmogrifikacelidských tvorů v peklech je nutným krokem k tomu, aby se povahanegativního stavu mohla plně a dokonale odhalit.

Pokud si vzpomínáte, bylo před několika týdny zjeveno, že peklapseudotvůrců byla OTEVŘENA, takže MOHOU vycházet a připojovat sek členům v jiných peklech. Jejich prvním činem hned po vypuštěníbylo transmogrifikování lidských tvorů v příslušných peklech, aby takpekla mohla docílit své vlastní pseudounifikace. Pouze pseudotvůrci měliznalost, jak provést proces transmogrifikace a pseudounifikace. Pekla potřebujídosíci své vlastní pseudounifikace jako odpovědi na ty ohromnézměny, k nimž docházelo v pozitivním stavu. Aby mohli účinněpokračovat ve svém boji proti pozitivnímu stavu a všem jeho fundamentálním změnám,potřebují tuto DOČASNOU unifikaci.

Za NYNÍ existujících okolností, jakmile lidský tvorumře a opustí planetu Nula, je umístěn do záchytné oblastiv intermediálním světě. Trvání pobytu v té oblasti zadržení prokohokoliv nemůže být delší než tři roky, počítá-li se podle elementůlidského času. Během těch tří let každý lidský tvor dostává možnost volbypro konvertování do pozitivního stavu tím, že vstoupí v Nové školedo zvláštního oddělení, specializujícího se na lidské záležitosti.V Nové škole je proces jejich transformace a životního obdarování započat PánemJežíšem Kristem a Jeho/Jejími asistenty. Neexistuje žádný časovýlimit pro jejich pobyt v Nové škole. Jedinec tam zůstává tak dlouho, jakje třeba, aby tento proces byl dokonán účinně, úspěšně a natrvalo. Různílidští tvorové mají různý stupeň identifikace s typickým lidskýmživotem. Čím stupeň ztotožnění je větší, tím je delší pobyt,během kterého je konána namáhavější a složitější práce. A viceverza: Čím menší identifikace, tím lehčí a rychlejší jeproces.

Odmítnutí konverze do pozitivního stavu a vstoupení do Novéškoly znamená, že se zvolilo vstoupit do jednoho z  pekel, kde je každýlidský tvor transmogrifikován v pekelného tvora.

Takže od tohoto okamžiku nikomu z lidského plemene planety Nulapo odchodu z této planety není dovoleno zůstat typicky lidským déle než třiroky, jak to souvztaží s lidským planetárním časem. Tato situace je velicezávažným pokročením v procesu totální a dokonalé eliminace negativního stavua mrtvého života všech pekel a plodu jejich fabrikace - lidského života.

Při pohledu na tato fakta, krátce zjevená v této kapitole, jezřejmé, že lidský život je dočasným a přechodným děním.Je-li jednou eliminován negativní stav, nezbude nic, co by napájelo trvánílidského života. Vždyť - ať se to znovu zopakuje - lidští tvorové a jejichživot jsou produktem negativního stavu. Všichni lidští tvorové, kteří ještěbudou přítomni na planetě Nula v době konečného eliminování negativníhostavu (BUDE-LI tehdy život v jakékoliv formě a stavu vůbec ještě zjevnýna vaší planetě) i budou-li kdekoliv a v jakémkoliv čase jinde (v údobípřidělených tří let), budou se účastnit posledního soudu. Tenkrát se jim poskytnemožnost konečné volby, zda konvertovat do pozitivního stavu azanechat za sebou typický lidský život, anebo přestat být a existovat navěky. Jestliže kdokoliv z lidských tvorů jakousi náhodou odmítnedokonce i tehdy konvertovat do pozitivního stavu, budou mu elementy pravého životapůvodně přišlé z ukradeného života pozitivního stavu odňaty a vevyčištěné, očištěné a “vydýmené” kondici navráceny jejich původnímulegitimnímu Zdroji a Majiteli - Pánu Ježíši Kristu. Aktem tohotoodnětí obrátí se tací lidští tvorové a vlastně kdokoliv jiný automatickyv absolutní nicotu. Jak si vzpomínáte, je život v jakékolivformě a podmínkách živý a žijící jenom díky ELEMENTŮM ŽIVOTA, jenžpůvodně vzešel z Pána Ježíše Krista. Žádný jiný život nenímožný, nehledě na to, jak hodně jsou tyto elementy zvrácené, zfalšované,zpitvořené či zmrzačené.

Schéma 4

Má-li kdo uši k slyšení, ať slyší, co Pán Ježíš Kristus zjevujev této kapitole.”

1176. Jeden postřeh ze zaměstnání.

1177. Dopis prezidentu ČR – zrušení peněz. (Napsala Helena K.) 13.10.2000.

1178. Dopis prezidentu ČR – zastavení Temelína. (Napsala Helena K.) 13.10.2000.

1180. Rozhovor s Aranet o mikročipech. (Přijala Helena K.) 14.10.2000.20:45-21:30 hodin.

“Milá Helenko, můžeme hovořit, Aranet z planety Erra.”

(1)

“Helenko, ano, je to pravda, negativní síly totodobře připravily a stále ještě pracují, aby docílily PLNOST NEGATIVNÍHO STAVU.Helenko, všichni budeme překvapeni, co se bude dít. Informujte co nejvíce lidí, abyMOHLI JEŠTĚ VČAS NA SOBĚ DUCHOVNĚ PRACOVAT A ZACHRÁNIT SE. Helenko, je to vášúkol s Ivem informovat lidi, je to moc důležité. Jsme rádi, že taktopracujete pro lidi a našeho milovaného Prvotního Stvořitele.”

(2)

“Helenko ano, hovořili tam o tom, jak to provedou a jak budouspolupracovat na tomto PROJEKTU MIKROČIP. Lidé, ať si dají POZOR, protože to budeVELMI RAFINOVANÝ A LSTIVÝ PROJEKT NA OVLÁDÁNÍ LIDÍ CELÉ PLANETY ZEMĚ – TĚCH,KTEŘÍ S TÍM BUDOU SOUHLASIT. Všechno bude záležet na tom, JAK se lidéPŘIPRAVÍ, aby se SPRÁVNĚ ROZHODLI. Helenko, je to pravda a ten, kdo napsal tenčlánek, si plní svůj úkol, je to duchovní člověk.”

“Helenko, já posílám také proudy lásky a my všichni rádis tebou komunikujeme, Aranet z planety Erra.”

1181. Dopis k I. světovému sympoziu o lásce v Praze (274). (Napsal IvoA. Benda) 29.8.2000.

Milí přátelé,

Všimněte si, KDO bojuje proti tomu, aby LÁSKA na Hradě byla ? Je toprimitivní a jednoduché. Je to taková zkouška a test pro všechny lidi.

1185. Rozhovor s Esejou. (Přijala Helena K.) 15.10.2000.

“Milá Helenko, vzkaž V. Š., ať více studuje “Rozhovorys poučením . . .” a na sobě více pracuje duchovně. Ono, když to člověk chcemoc, tak to pak nejde vůbec. Helenko, ty to taky znáš, jak to je. Není dobré se najednu věc zaměřit a křečovitě na tom lpět. V. potřebuje ještě více vyciťovatsrdcem a naučit se nás poslouchat, vyciťovat. Také v práci to není dobré anabourává to pak její vyciťování. V., my ti pomáháme, aby se ti to podařilo, aleměj trpělivost a časem se ti to povede a spojíš se s námi. My jsme s teboučasto, ale ty nás nevnímáš, máš mnoho práce a to odvádí tvou pozornost a cit produchovní růst. Ty to V. časem zvládneš i v práci ti nastanou změny a pak sevše uklidní, i ty sama ve svém nitru. Studuj další doporučenou literaturu o nás,vesmírných přátelích a věř, že se ti to povede.

V., posíláme ti proudy lásky a energie pro duchovní růst, zavšechny vesmírné přátele Eseja z planety Erra.”

1186. Obnovení, pozměnění a znovudefinování duchovních zákonů.(Přijal Petr D. F.)

Výtah z knihy “Nové zjevení Pána Ježíše Krista”,str. 194 – 223, 10. kapitola.

Dne 18. února 1988 ve 4:40 ráno bylo ke mně slovo Pána JežíšeKrista, řkoucí:

“V této knize bylo zjeveno, že došlo k revolučním změnámpo celém Stvoření. Tyto změny byly vyvolány hlubokými změnami, jež nastaly vevěci pojímání Přirozenosti Nejvyššího, Jenž/Jež se stává povšechnostíPána Ježíše Krista. Jak bylo řečeno, Nová přirozenost PánaJežíše Krista vyžaduje nový přístup a způsob v postojisentientních entit vůči Němu/Ní.

Důležité duchovní principy, formulované dříve, mají za to, žejakmile určitý krok, éra, epocha – a co všechno tam nemáte – splní svůjúčel, je vystřídána následujícím krokem. Všechny principy, stavy apodmínky předešlého kroku jsou pečlivě ohodnoceny a posouzeny, aby se rozhodlo,do jaké míry a zda vůbec se mohou přenést do dalšího kroku. Jak víte, duchovníkvalita následujícího kroku je značně rozdílná od předešlého kroku a mnoho,ne-li většina věcí se nemůže přenést do příštího kroku. Toto je duchovnízákon platící pro všechny doby i všechny kroky. Dobrý příklad takovýchmodifikací a změn je možno vidět v Mojžíšově zákoně, který byl dán dětemizraelským. V době Prvního příchodu Ježíše Krista převážná částtoho zákona již vyčerpala svůj užitek a splnila svůj účel. Zákon, který ještě nevyčerpalsvou užitečnost a nesplnil svůj účel, nemůže být modifikován anizrušen ani změněn. Toto je význam slov, zaznamenaných u Matouše 5:18:

“Neboť zajisté pravím vám: Dokud nepomine nebe a země,
nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze zákona, dokud se
všechno nestane.”

Někteří lidští tvorové se domnívají, že všechny zákony majítrvalou a nemodifikovatelnou povahu. Výše citované tvrzení však naznačuje, že zákonyse nemohou zrušit, pokud se všechny nenaplní. První příchod Pána JežíšeKrista byl splněním toho zvláštního zákona. Není proto náhodou, ževzápětí po vyslovení výše uvedeného, pustil se Ježíš Kristus do zrušováníurčitých zákonů nebo do jejich značného modifikování. V celé pátékapitole Matouše se po verši 18 nepopisuje nic jiného než proces tohoto rušenía modifikace. Později v průběhu Svého poslání na vaší planetě zredukovala modifikoval Ježíš Kristus celý Mojžíšův zákon na dva zákony, jak jezaznamenáno u Matouše v kapitole 22 ve verších 34-40 (i v jinýchevangeliích).

Jak si vzpomínáte, tyto dva principy jsou následující:

“Miluj Pána, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a
celou svou myslí. Miluj svého bližního jako sám sebe. I řekl:
Na těch dvou přikázání spočívá celý zákon i proroci.:

Na konci Své mise dal Ježíš Kristus Svým učedníkům novépřikázání, zaznamenané u Jana 13:34-35:

“Nové přikázání vám dávám, abyste se navzájem milovali, jako
Já jsem miloval vás, i vy se milujte navzájem. Podle toho všichni
poznají, že jste Moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.”

Dalším krokem, jenž následoval po odchodu Pána Ježíše Kristaz vaší planety, bylo zpříkladnění a diferenciace duchovníchprincipů. Jak lze rozlišit následovníky Pána Ježíše Krista odvšech ostatních ? Tím, že se ukáže, jak vypadá hluboká láska a úctajedněm k druhým. Jednáš-li tak, jako každý jiný, v čem tedy jerozdíl mezi tebou a jinými ? Je zřejmé, že v době, kdy Ježíš Kristusdával toto nové přikázání učedníkům, žádná pravá láska jednohok druhému na vaší planetě neexistovala. Jinak by nebylo třeba formulovat totopřikázání či tento zákon. Tedy výše uvedena ilustrace vám, jak nastáváperiodické osvěžování, modifikace a nové definování všech duchovních principů azákonů a proč jsou nezbytné.

V přítomné době započalo nové údobí v dějináchtohoto časového cyklu. Tato perioda není jenom počátkem nového kroku, jak to bylov případě předešlých period a kroků tohoto časového cyklu: Je to úplněnová éra v rámci tohoto časového cyklu, která je započata PánemJežíšem Kristem. Tato nová éra nemohla začít, dokud by nenastaly hlubokézměny v Přirozenosti Nevyššího a Nejvyšší se nestal PánemJežíšem Kristem. Když se to naplnilo, dřívější éra či předešláperioda již vyčerpala svůj užitek a splnila svůj účel a nová éra duchovníhovývoje přichází do své plodnosti. Nové zjevení, obsažené v této knize, jeodrazem této Nové éry. Tato nová éra či perioda se týká veškeréhoStvoření a jeho multivesmíru, všech sentientních entit, celé zónyvymístění a všech jeho obyvatel, jakožto i vaší planety.Multiverzální důsledky této éry jsou enormní a budou trvat po dlouhou dobu– až k samotnému konci tohoto časového cyklu i déle.

Pro tuto její nesmírnou důležitost je nutno všechny duchovnízákony, které vládly v předešlé éře či dřívějším údobí, novědefinovat, obnovit, modifikovat a v případě nutnosti i zrušit a odstranit.V přítomné době se berou v úvahu následující zákony:

Prvopočáteční zákon se vztahuje k lásce k Pánu,vašemu Bohu. Tento zákon je modifikován následujícím způsobem:

Druhý zákon se vztahuje na lásku k jiným. Tentozákon je modifikován tímto způsobem:

Třetí zákon je zcela novým a je odvozen z výšeuvedených modifikovaných zákonů. Jeden aspekt tohoto zákona byl obsažen vestarém přikázání “milovati budeš bližního svého jako sama sebe.” Formulacetohoto nového zákona vypadá takto:

Než přikročíme k dalším zákonům, jsou nutná některávysvětlení obsahu výše definovaných tří zákonů. Je třeba vysvětlit dva pojmy:“Bezpodmínečná láska” a “milovat s moudrostí”. Jak jste sipovšimli, tyto termíny neexistují ve starých zákonech. Slovo “láska”bylo použito prostě. Stalo se tak za účelem odrážení existujících duchovníchpodmínek v době před odchodem i po odchodu Pána Ježíše Krista z vašíplanety. Jak si můžete vzpomenout, těmi podmínkami byly externalizace,literalizace a ritualizace všech duchovních principů, které s v takovémtoprocesu zcela vytratily. Není žádná moudrost v takovém postoji a procesu. Ba anisprávné pojímání samotných principů tam není.

Vzhledem k tomu slovo “moudrost” nebylo užito,protože šlo o bláhový přístup. Ale ani slova “bezpodmínečně”nemohlo být použito. Bylo by bývalo vzato doslovně. Lidští tvorové bynesprávně usoudili, že musí milovat jiné v jejich zlu a negativním stavu.Takto milovat by znamenalo milovat zla a nepravdy. Bylo tedy užíváno jenom slovo“láska”, aby se ukázalo, že pravý zdroj života se může najít jenv milování Boha, jiných a sama sebe. Avšak toto neurčuje, jak se ta láska máprojevovat. Namísto toho se odkazuje na Desatero přikázání. Ta ukazují nato, co se nemá dělat. (O otázce Desatera viz kapitola dvacet čtyři v tétoknize, pod názvem “Desatero znovu navštívené”). Ale mimo pobídky k přijetíBoha neříkají nic, co se má dělat, nebo to ukazují velmi neurčitě.Proto se usoudilo, že zachování obřadu podle předpisů Mojžíšova zákona a –v křesťanské éře – sledováním diktátů doslovných výpovědí JežíšeKrista a zvláště pak Pavlových stanoví, co se má dělat. Navíck dodržování těchto předpisů byla připojena vložka o odměně. “Budeš-lidělat toto, povede se ti dobře.” Nebo: “ Jak chcete, aby lidé jednali s vámi,tak jednejte vy s nimi” ( Lukáše 6:31). Opět je zde podmínka: “Budus tebou zacházet dobře, protože se přeji, aby se se mnou zacházelo dobře”.Dělám to proto kvůli sobě. Při takové kvalitě lásky nemůžeš užít slov“bezpodmínečně” či “moudrost”.

Důvody pro uvedení takové lásky v té doběs pokračováním až ke křesťanské éře se mohou nalézt v duchovníkvalitě, jež vládla v celé zóně vymístění a na vaší planetě. Tehdyjiž všechny duchovní principy byly zprzněny, překrouceny a úplně zfalšovány. Neexistovalažádná pravá znalost o ničem. Aby bylo možno motivovat lidské tvory pro nějakéduchovní dění za těch okolností, muselo se začít z té pozice,v jaké se nacházejí. A ta pozice spočívá v tom, že činí vše jenomkvůli samým sobě.

Prvním krokem v duchovním probuzením lidských tvorů je láskakvůli VLASTNÍM osobním důvodům. Až jsou pevně zakotveny v takové lásce,může se započít s jejich postupným seznámením s pravou znalostíduchovních principů, které nakonec napomohou při ZMĚNĚ jejich postoje,takže začnou dělat věci pro obecné blaho. V této nové éře však tytookolnosti nejsou déle únosné. Dřívější pojímání lásky splnilo svůjúčel a došlo k formulování nového způsobu chápání a praktikovánílásky. Nastal nyní čas, aby se milovalo bezpodmínečně s moudrostí. Naprvní pohled se může zdát, že toto tvrzení je v rozporu samo se sebou. Jak jemožné milovat bezpodmínečně s moudrostí ? Nesvědčí to o selektivní lásce ?Rozpor je pouze zdánlivý. Bezpodmínečnost platí jen pro pozitivní stav. Vše, coje pozitivní, může přicházet jenom od Pána Ježíše Krista. Pozitivní stavnemá v sobě nic z povahy negativní. Proto má se milovat bezpodmínečněkvůli sobě samému, jako něco, co ustanovuje pravý život. Pozitivní stav máv sobě plnost přítomnosti Pána Ježíše Krista. Pozitivní stav je PánemJežíšem Kristem, který jej zároveň převyšuje ve všech aspektech. Odtudvyplývá požadavek milovat Pána Ježíše Krista bezpodmínečně nade všechnya nade všecko, neboť je jediným pramenem života, a který daruje ten život každému bezpodmínečněbez jakýchkoliv háčků. Takto milovat je moudré. Odtud pochází láskas moudrostí.

Naproti tomu jak lze projevovat bezpodmínečnou láskuuprostřed negativního stavu plného nenávisti, krutosti, zarputilosti a ničivosti? Tím, že se ODTRHNE povaha negativního stavu. Bezpodmínečné odmítnutívšeho negativního, zlého a falešného je nepodmínečnou láskou ke všemv negativním stavu. Říká se mezi vámi: “Neslouží to dobře tvému zdraví(tvému životu) být takovým.” Miluji-li tě doopravdy, pak si nepřeji, abys byltakovým. V této lásce je moudrost. Je moudré odvrhnout vše negativní, jelikožjeho přítomnost odpuzuje přítomnost pozitivního stavu, to jest Pána JežíšeKrista. Postrádání té přítomnosti znamená nepřítomnost pravého života.Milovat zla a falešnosti bezpodmínečně znamená nenávidět a mít v pohrdánívše pozitivní, tj., Pána Ježíše Krista. V tomto je bláznovství takovélásky.

Další rozlišování zde je v tom, že se milujeněkdo nepodmínečně v negativním stavu, ale ODMÍTÁ se jeho zlý a falešnýživotní styl. Takové odmítnutí není jenom slovy, ale primárně vlastnímživotním stylem, jenž je od základu odlišný od životního stylunegativního stavu. Vzpomínáte na nové přikázání, které dal Ježíš KristusSvým učedníkům ? Milujte se navzájem, aby podle té lásky jiní, cov takové lásce nejsou mohli vidět, že patříte k pozitivnímu stavu. Milujteje kvůli nim, kvůli Pánu Ježíši Kristu, a dáváte jim příklad toho, jak tovypadá patřit pozitivnímu stavu v porovnání s přebýváním ve stavunegativním. A toto je, co značí milovat bezpodmínečně s moudrostí podobu nacházení se na území negativního stavu.

Jiný aspekt takové lásky je v tom, že KAŽDÝv určitém stupni v SOBĚ nosí přítomnost Pána Ježíše Krista.Agenti i otroci negativního stavu také mají tu přítomnost, jinak by nemohližít ani zlomek vteřiny. Avšak, jak již připomenul Swedenborg, jejich problém jev tom, že popírají tu přítomnost a otáčejí se k ní zády. Tímtočinem vylučují svoji přítomnost v Pánu Ježíši Kristu, tj.v pozitivním stavu. Neexistuje zde žádná reciprocita. Milovat takto někohobezpodmínečně znamená milovati bezpodmínečně Přítomnost Pána Ježíše Kristav něm. Miluje se Pán Ježíš Kristus v jiných a milují se jiní,protože v sobě nosí tu přítomnost. Vše ostatní není relativní, nemážádný význam a je neskutečné. Cožpak můžeš milovati něco nereálného ? Takováláska neexistuje. V bezpodmínečné lásce Pána Ježíše Kristav sobě a sama sebe pro tento fakt je pravou moudrostí té lásky. Toto jedině jeskutečnou láskou, ze které se odvozuje veškeré ostatní milování. A proto je, coznamená milovat bezpodmínečně s moudrostí.

Ale co znamená – milovat ? Jak se projevuje láskav každodenním praktickém životě ? Nestačí vyjádřit slovy takovou lásku. Jakvíte, lidští tvorové jsou mistry v umění říkat a prohlašovat jedno, alezároveň myslet a cítit přesně opak toho, co říkají či prohlašují. Protoslovní sdělení ohledně takové lásky sama o sobě nejsou postačující. Mohoubýt považovány jenom za zevnější vyjádření, že taková láska může, alenemusí existovat. Ve skutečnosti je nejméně sedm potvrzujících znamení, žetaková láska existuje a je reálnou ve vašem životě.

(1)

Za prvé: Neustále přemýšlíte o milování Pána JežíšeKrista, jiných a sama sebe bezpodmínečně s moudrostí. Každý stav čipocit, bez ohledu na to, jaký, musí vstoupit do vašeho uvědomění a stát seintegrální částí vašeho myšlení. Bez vědomého uvědomění tétobezpodmínečné lásky v aktivním myšlení neexistuje potvrzení takové lásky.

(2)

Za druhé: Pociťujete intenzivně tuto bezpodmínečnou moudrou láskuvůči Pánu Ježíši Kristu, jiným a sobě. Kdykoliv myslíte na PánaJežíše Krista, na jiné a na sama sebe, po celé vaší bytosti se šířínesmírné teplé, radostné a šťastné pocity.

(3)

Za třetí: Neustále prožíváte nesmírnou touhu a vůli milovatbezpodmínečně s moudrostí Pána Ježíše Krista, jiné a sama sebe vícea více každý den. Všechna tvá vůle, snahy, síla, moc a odhodlání jsou namířenyk takové čisté, nepodmínečné, moudré lásce.

(4)

Za čtvrté: Vaše úmysly ve všech činech, bez výjimky avyloučení, jsou v souladu s pozicí této bezpodmínečné moudré láskyvůči Pánu Ježíši Kristu, jiným a sobě samému.

(5)

Za páté: Vaše činy, chování a postoje směřujík neustálému projevování a posilování této bezpodmínečné moudré láskyvůči Pánu Ježíši Kristu, jiným a samému sobě.

(6)

Za šesté: Vcházejíce do nitra (jak bylo pospáno v pátékapitole této knihy) dvakrát až třikrát denně, scházejíce se s PánemJežíšem Kristem, s ostatními a se sebou samým (v čemž je význam PosledníVečeře), požádáte Pána Ježíše Krista, aby vám pomohl milovats moudrostí nepodmínečně více a více Jej/Ji, jiné i sama sebe a aby vásučil, jak milovat správně a náležitě a jak taková láska se má zpříkladňovat,uskutečňovat, zpředmětnit, prožívat a praktikovat trvale. Pouze ze svého vlastníhonitra, z přítomnosti Pána Ježíše Krista ve vás můžete objevit, v čemspočívá váš zvláštní způsob projevu té lásky ve vašem vlastnímindividualizovaném životě. Pamatujte si, že rozliční jedinci projevují rozmanitéaspekty a potřeby té lásky. Rozpoznat a vyjádřit takové aspekty a potřeby jemoudrostí té lásky.

(7)

A za sedmé: Budete vyjadřovat a vyslovovat taktně a obezřetně tutonepodmínečnou moudru lásku dobrovolným chtěním sdílet takovou lásku, vyžaduje-lise či požaduje, aniž by se uvalovala na kohokoliv proti jeho svobodné vůli a volbě,ale také bez “házení perel sviním a dáváním toho, co je svaté, psům” (Matouš7:6). Během setkání a komunikování s Pánem Ježíšem Kristem ve vašemnitru v době denního praktikování vcházení do nitra požádáte PánaJežíše Krista, aby vám dal větší stupeň rozlišující moudrosti a intuice,jenž by vás uschopnil zvědět a vycítit, kdy, kde, jak a komu vyjádřit, vyslovit asdělit vaši bezpodmínečnou moudrou lásku.

Dávat lásku “sviním” a “psům”, tj. zlům a nepravdámneboli jedincům ztotožňujícím se zcela se zly a nepravdami, znamená schvalovatjejich zla a nepravdy. Jejich schvalováním se dává těmto jedincům moc,která patří Pánu Ježíši Kristu. Předáváním té moci vrháte se doNEBEZPEČÍ VLASTNÍHO ŽIVOTA V DŮSLEDKU PŘERUŠENÍ OCHRANY z PánaJežíše Krista (předání moci). V takovém případě se skutečně, otočía roztrhají vás na kusy (Matouš 7:6).

Nyní zopakujme: Všechny tyto dobré věci se činí kvůli PánuJežíši Kristu, kvůli všem duchovním principům, kvůli jiným, kvůli soběsamému, jako nositeli jedinečné a svérázné přítomnosti Pána Ježíše Krista v tvémnitru, a kvůli tomu, že je správné to činit, aniž by se očekávalo něco naoplátku, to jest dělá se vše kvůli samotnému principu. Takto vše činit znamenápraktikovat, co požadují tři výš formulované zákony. Tyto tři zákonypředstavují základ duchovního života. Jsou životem zbývajících deseti zákonů,které následují:

Požadavkem nového duchovního stavu je, že JEN TO se může státintegrální částí vašeho opravdového života (z hlediska jeho věčnéhopokračování), co jste získali pouze z pozice své vlastní svobodné volby, zesvobodné vůle, kvůli principu, jelikož tak činit je správné. Cokoliv jiného,co se takto nezíská, odpadne a nebude se s tím počítat při vašem konečném soudu.Bylo to vnuceno nějakými jinými zevními ohledy. A ačkoli některéz nich mohli být pozitivní a dobré, přece jen nebudou mít žádný vliv na vášživot, poněvadž vámi nikdy nebyly zvnitřněny.

Proces zvnitřnění může se udát, JENOM když to přijmete nazákladě své SVOBODNÉ VŮLE a VOLBY. Všechno ostatní, co nepostoupí nadvaše zevnějšnosti, zůstává v zevnějšnostech. Jak již víte,nemůžete se sebou vzít nic zevního, neboť váš život tkví ve vašich niternostech,nikoliv v zevnějšnostech. Tím, že jste v negativním stavu, musíte dělatmnoho věcí, které byste nikdy dobrovolně nečinili, kdybyste žili v  pozitivnímstavu. Životní styl negativního stavu velmi často požaduje, abyste se chovali,působili, cítili a říkali věci, jež nevycházejí ze srdce – z vašeho nitra.Jsou vám vnuceny zákony negativního stavu. Děláte je, protože před svým fyzickýmnarozením, z určitých důležitých duchovním důvodů, jste si zvolili vstoupitna území negativního stavu. Tento váš výběr předpokládal provádění aprožívání věcí v negativním stavu, které by se jinak nevolily. A přecemusíte je dělat, chcete-li přežít na teritoriu negativního stavu. Platit účty,chodit do práce, setkat se s lidmi, kteří s vámi nemají nic společného,snášet věci odporné pozitivnímu stavu, a mnoho jiného v tomto smyslu musítedělat. Kdybyste se však ztotožnili s těmito negativními věcmi a činy zesvobodné vůle a volby, považujíce vše za zdroj požitku, za něco lahodného a velmivhodného, nebo byste je zvolili kvůli vlastní reputaci, světskému postavení aprestiži, nebo pro jiné nízké důvody, pak by se vše stalo integrální částívašeho života, to jest: Bylo by to vámi zvnitřněno a při posledním vyúčtovánívám přivlastněno jako něco, co vám patří.

Avšak totéž je pravdou i v případě pozitivního stavu adobrých věcí v obou směrech. Aniž si zvolíte být pozitivní, milující,moudří a dobří z vlastní vůle a volby a pro samotný princip, neboť je to taksprávné tak činit, bez jakékoliv vypočítavosti, pak ta pozitivnost a láskyplnostzůstává jen ve vašich zevnějšnostech. Nevstoupily do vaší niternosti. Jak víte,mnoho lidských tvorů jedná, chová se a vypadá dobře, pozitivně, moudře aláskyplně. Avšak je to vše ne proto, že si tak vybrali v zájmu samotnýchprincipů, že to tak doopravdy chtěli, nýbrž proto, že se to vyplácí býttakovým.

Jejich postavení, prestiž, dobrá reputace v očích jiných aco všechno tam ještě nemáte, jim DIKTUJE a nutí je být takovými. Za jinýchokolností by si to nikdy nezvolili. Proto nemůže se jim při jejich osobním poslednímsoudu přisoudit nic z té dobroty, pozitivnosti, láskyplnosti a moudrosti. Odejmese to od nich a dá se těm, kteří takovými byli ze své svobodné vůle a volby apro samotné principy. Toto je přesně, co je míněno slovy Ježíše Krista,jak jsou zaznamenána například u Lukáše 19:26:

“Neboť pravím vám, že každému, kdo má, bude dáno; tomu, kdo
nemá, odňato bude i to, co má.”

“Každý, kdo má” značí každého, kdo věci získal svobodnouvůlí a volbou kvůli principům bez jakýchkoliv vnějších ohledů a nátlaků. “Kdonemá” označuje ty, co to učinili z nějakých jiných ohledů než těch, covyvěrají ze svobodné vůle a volby pro principy a že to je správné samo o sobě.Jejich dobré skutky jsou od nich odloučeny a dány těm, kteří by je byly konalis dobrým úmyslem a správnou motivací podle definice tohoto zákona. Modifikacetohoto zákona se zrcadlí ve slovech “kvůli principu, neboť je správné takčinit”. Toto je rozšířením zákona o svobodě volby, jenž byl omezen formulací osvobodné vůli a volbě bez uvážení samotného principu. V novém duchovnímpřístupu hraje toto “pro samotný princip” nejdůležitější roli. Důležitýmohledem zde není jen to, jak se něco volí (zda ze svobodné vůle či nikoliv), nýbržproč se také něco volí (je to pro samotný princip – neboť tak činit je správné– anebo z jiných důvodů ? ). Takže kombinace “jak” a “proč” určuje,do jaké míry se aplikuje tento nový zákon ve tvém životě.

V této Obměněné jedinosti a rovnosti je zakořeněna povahapozitivního stavu. Jakékoliv vybočení od tohoto zákona představuje porušeníprincipů pozitivního stavu a negativní stav přichází do svého jsoucna a bytí.Z principu zde plyne, že Absolutní stav – Pán Ježíš Kristus jeAbsolutně pozitivní. Negativní stav nevyvěrá z Absolutně pozitivního,nýbrž z porušení tohoto principu a odchýlení se od něj.

Aby mohl negativní stav být a existovat, musí být počata ideaseparace, nerovnosti a preference. Tato idea však nemůže být počata v někom,kdo je Absolutně pozitivní. Nicméně může být počata v někom, kdo je relativnívůči Absolutně pozitivnímu, jelikož ten někdo nemůže sám sebe považovatza něco jemu rovného. Rovnost relativních bytostí je založena na faktu, že rovnýmzpůsobem v sobě obsahují přítomnost Pána Ježíše Krista, tj.,Absolutní stav. Uznání a přijetí faktu, že Pán Ježíš Kristus se projevujenekonečnou mnohostí a růzností způsobu mezi všemi a v každém individuu,rovnou měrou sjednocuje všechny jedince v Pánu Ježíši Kristu. Tímtoprocesem je idea separace, preference, nerovnosti atd. nulifikována a nemůže sezachytit.

Avšak opomine-li někdo uznat a přijmout tento princip, v tuchvíli začne pociťovat sám sebe jako izolovaného, odděleného a nerovného vzhledemke svému Zdroji. To dává popud k tomu, aby negativní stav dozrál do plnosti.Negativní stav je založen na opozici tomuto zákonu. Je to starý zákon, který je zdenově formulován se zdůrazněním faktu, jak důležité je, abyste viděli svůjpoměr k Pánu Ježíši Kristu z tohoto pohledu, a jak se vyhnoutupadnutí do pasti negativního stavu, který neustále zpříkladňuje nanejvýš živěsvými činy a životním stylem svou opozici k tomuto zákonu.

Nový aspekt tohoto zákona může být nalezen v Novépřirozenosti Pána Ježíše Krista, jež umožňuje zakoušet Ho/Ji na základěrovnosti prostřednictvím toho fyzického těla - masa, původně vytvořenéhoz relativních negativních elementů zóny vymístění a planety Nula ainkorporovaného – po své divinizaci – v povšechnost Přirozenosti Nejvyššího.Prostřednictvím tohoto nového stavu může Pán Ježíš Kristus jednats vámi nejen z pozice Absolutního stavu, ale také z pozice stavurelativního, když sestoupil na vaši úroveň jako rovný s rovným.

Tímto faktem byl význam nerovnosti relativního vůči absolutnímu,který má potenciál pro aktivaci negativního stavu, nulifikován a učiněn neplatným.Věcně důležitý faktor inkarnace Nejvyššího ve formě Ježíše Kristado relativních a negativních podmínek, prožití relativnosti a její inkorporovánív Jeho/Její Přirozenosti umožňuje, aby se stýkal se všemi z tétorelativní pozice, tj. jako rovný s rovnými. Kvůli tomuto osudnězávažnému činiteli je navěky zabráněno nutnosti aktivace negativního stavuv budoucnosti – po ukončení tohoto časového cyklu. Před touto inkarnací anež na sebe vzal relativní tělo - maso, nemohl nikdo přistupovat k Nejvyššímus jakýmkoliv pocitem rovnosti. Podobná situace má vždy potenciál pro reaktivacinegativního stavu. Nyní se však může Pán Ježíš Kristus s vámistýkat z vaší pozice – z pozice relativnosti. Toto též dávápříležitost všem těm, kdo chtějí prožít vtah k Pánu Ježíši Kristuzpůsobem co nejvíce jedinečným, soukromým, osobním, rovnocenným a intimním.

Jak můžete vidět, má skutečnost Nové přirozenosti PánaJežíše Krista enormní důsledky pro všechny časové cykly, které budou následovatpo tomto cyklu. Od této chvíle bude Pán Ježíš Kristus moci mít vztahkdykoliv a kdekoliv s každým jedincem z jeho pozice a podle jeho stavu, jako rovnýs rovným, aniž by kdy mohl vzniknout pocit méněcennosti či nerovnostirelativního vůči absolutnímu. Takže opakujme, nikdy již nedostane příležitostk tomu, aby negativní stav mohl být znovu započat. Toto je další aspektspasitelné milosti Pána Ježíše Krista. Tento zákon je tedy modifikován adoplněn s tím, aby v něm byl zahrnut tento nejdůležitější fakt, kterýscházel v zákoně starém, poněvadž nebyl ještě dokončen proces fůze ahybridizace, popsaný v předchozích kapitolách.

V absolutním smyslu tento zákon znamená, že může býtpouze jedna opravdová realita – realita Absolutního jsoucna a bytí Absolutního duchaPána Ježíše Krista, z něhož se odvozuje všechno bez výjimky a vyloučení.Naprosto nic nemůže existovat bez tohoto Absolutního jsoucna a bytí.V tomto faktu je samotný duchovní princip veškeré reality. Nejprve tu máme ducha,za druhé je tu duše toho ducha, za třetí je tu forma projevu toho duchaa jeho duše, a za čtvrté je tu prostředí toho ducha, jež je vytvořenoz idejí ducha, týkajících se náležitě projekce a manifestování jehoformy.

Tento zákon také naznačuje, že vše, co je a existuje, je nositelema obrazem všech principů a zákonů, který jej vytváří. Takže má tendenci ujmoutse vlastního nezávislého jsoucna a bytí či vlastní reality založené na pravéskutečnosti svého zdroje. Proto – nazíráno samo sebou – zdá se mu, že mávlastní realitu a myslí si, že je nezávislé na všem ostatním.

Důsledky tohoto zákona jsou enormní pro všechny sentientní entity.Tím, že mají svůj původ v Idejích Absolutního ducha Pána Ježíše Krista,ZÁVISÍ JEJICH ŽIVOT NAPROSTO na Absolutním životě Pána Ježíše Krista.Nicméně tím, že odrážejí v sobě obraz a podobenství svého Stvořitele,zdají se samy sobě jako soběstačné, s vlastní realitou a nezávisle od svéhoAbsolutního zdroje. Principem zde je, že jakmile se idea vyskytne v Absolutnísentientní mysli, pak díky své povaze má ta idea tendenci se promítnout do vlastníhojsoucna a bytí, a tak se stát svou vlastní realitou. Toto je nutnou podmínkou prosentientní život a pro život v multivesmíru. Motivace být a existovat vyvěráze schopnosti být nezávislý.

Naproti tomu, být nezávislý je jedním ze životněnejvíc závažných předpokladů pro ustanovení vzájemného poměrus jinými, hlavně však s vlastním Absolutním zdrojem – Pánem JežíšemKristem. Jak víte, jeden z účelů Stvoření bylo ustanovení takovéhorecipročního poměru se stvořenými. Kdyby neměli tento pocit nezávislosti a svévlastní reálnosti, pak by nemohli vytvořit smysluplný, svobodný a trvalý vztahvůči svému Absolutnímu zdroji.

Byli tedy v průběhu tvoření nadáni svým Stvořitelemstejnými atributy, jaké má Sám: Svobodou volby, nezávislostí a pocitemvlastní reálnosti. Z této pozice, majíce tyto důležité atributy, mohouvšechny sentientní entity mít pocit vlastní nezávislé skutečnosti, ze které semohou stýkat se svým Absolutním zdrojem bez pocitu donucení či otroctví. Mítneustále tento fakt na vědomí je tím pravým principem tohoto zákona.

Zamítnutí obsahu, významnosti a skutečnosti tohoto zákona dávápopud negativnímu stavu, aby mohl vejít do svého jsoucna a bytí. Realita nezávislostijsoucna a bytí negativního stavu je založena na faktu přijetí tohoto zavržení.Vše, co je odvrženo z pravého jsoucna a bytí stává se realitou pro jsoucno abytí negativního stavu. Kdyby nebyla nikdy odvržena pravda o této věci, nikdy bynebyl a ani neexistoval negativní stav. V tomto faktu tkví ten pravý duchovníprincip vlastní skutečnosti negativního stavu.

Tento zákon je starý. V souladu s novým duchovním stavemse modifikuje následujícím způsobem:

V tomto spoluoznačení tedy nemůže žádné jiné pojímáníAbsolutného jsoucna a bytí déle udržovat při životě pravou duchovní realituněčího života. Neuzná-li kdo ochotně tuto Novou přirozenost Pána JežíšeKrista jako jediného pravého Boha Nejvyššího, pak se stane duchovně mrtvým.Není již udržitelné vyznávat a sloužit nějakému jinému Bohu či bohům podjakýmkoliv jmény či stadii. Všechny aspekty Nejvyššího, které se objevovalyči byly pojaty pod rozličnými jmény na vaší planetě i jinde v zóněvymístění, byly zcela včleněny a absorbovány v této Nové přirozenosti,která dala vznik úplně rozdílné duchovní realitě.

Vejít v tuto realitu vyžaduje přehodnocení sebe sama aznovudefinování postoje, jaký se zvolí vůči této Nové skutečnosti. Ti lidštítvorové na vaší planetě, jímž se nedostane informace o tomto Novém zjevení, budoupostaveni před nutnost volby po svém příchodu do intermediálního světa, cožnastane po smrti jejich hmotného těla. Naproti tomu ti, co budou mít příležitostčíst tato slova, a přesto si zvolí odvrhnout pravdu této věci, octnou se automatickyna straně negativního stavu.

Mnozí lidští tvorové se pokusí ospravedlnit svůj kolísavýpostoj vůči přijetí tohoto Nového zjevení jako jediné faktické možnosti na tomzákladě, že vyrostli a byli vychováni v rozdílném náboženském prostředí,které je nemá k tomu, aby přijali tento názor. Prohlašují, že jsou Židé čibuddhisté či hinduisté či taoisté či muslimové nebo křesťané či co všechno tamnemáte. Tím, že patří k tomuto druhu náboženských směrů, mají ta to, žeje přestupkem přijmout Novou přirozenost Nejvyššího – po jakýmkolivjménem, které přijímají – jako Pána Ježíše Krista. Zde se u vás můžeobjevit nebezpečná tendence podlehnout kompromisu a přijmout systémy jejich víry jakobožsky inspirované a nepopiratelné.

Podle opravdového duchovního spoluoznačení tohoto zákona neochotapřiznat tento fakt znamená neochotu podstoupit změnu. Váhavost ve věci změnysvědčí o tom, že jedinec je ovládán negativním stavem. Jak víte, negativní stavnenávidí jakoukoliv změnu, cokoliv nové a progresivní. Má zálibu v stagnaci arád udržuje status quo do nekonečna. Je to známkou duchovní dozrálosti a pravouskutečností života být schopen a chtít se změnit. Odpor ke změně znamená otrockouzávislost na pojmech, stavech a podmínkách, které podle jedincovy víry mají trvalouhodnotu. V okamžiku, kdy uvěříte, že váš názor, mínění, životní styl,náboženství či cokoliv vaše je trvalým a nezměnitelným, stáváte se jejichotrokem. Přicházíte o svou duchovní realitu, kterou zaprodáváte stagnujícímusystému víry.

Duchovní zločin u všech existujících náboženských směrů navaší planetě a po celé zóně vymístění je ve faktu, že dogmatizují svojedoktríny o duchovních principech a povaze Boha a považují je za nesmrtelné, atudíž nikdy nepodléhající změnám, modifikacím či zaměnění, obzvláště jde-lio Boží přirozenost. Pro ně myslet, že Přirozenost Boží se vůbec může změnit,je rouháním a neodpustitelným hříchem.

Potřeba změn ve všech podmínkách a stavech včetně PřirozenostiBoha Nejvyššího, který se stal plností Pána Ježíše Krista, jepodstatou pravé duchovní reality jsoucna a bytí. Starý zákon duchovní skutečnostise tedy tímto redefinuje, aby mohl odrážet novou duchovní realitu změny. Realitajakéhokoliv jsoucna a bytí se odvozuje ze své schopnosti měnit se podle potřeby, kdyje třeba, je-li vůbec třeba a jakým způsobem je třeba. Jelikož Pán JežíšKristus je Sám/Sama v sobě Absolutním zákonem, platí tento zákon stejně iv Jeho/Jejím případě. V tomto je samotný duchovní princip Zákonaduchovní reality. Přijetím tohoto zákona jako duchovního faktu se potvrzuje praváduchovní skutečnost vlastního jsoucna a bytí.

Tento zákon byl uveden v jsoucno a bytí po té, co negativnístav byl aktivován. Poprvé se o něm zmiňuje kniha “Základy lidskéduchovnosti” a náležitě je definován v knize “Realita, mýty a iluze”,aniž by byl takto označen. Fundamentální principy tohoto zákona mohou býtformulovány následovně:

Jednoduše řečeno, není jiného Absolutního stavu, který by mubyl rovný, vyšší či opačný, je pouze Pán Ježíš Kristus.

Důvodem k uvedení tohoto zákona po aktivaci negativníhostavu bylo to, že negativní stav se prohlásil buď za rovného Bohu, nebo zavyššího než Bůh, anebo Jeho/Jejím opakem. Jinými slovy: Negativní stavPŘESVĚDČIL mnohé, že existuje dualita jsoucna a bytí, která je tou pravou povahoumultivesmíru. Znázorňuje se to jako Janus, bůh s dvěma tvářemi.Jedna z jeho tváří je dobrá, druhá je zlá. Má se za to, že Božípřirozenost je dvojaká, a tudíž Bůh je pramenem jak dobra, tak i zla.V tomto ohledu tedy jsou v multivesmíru dvě sobě rovné síly – pozitivnía negativní. Mají být na protichůdných pólech, aby se tak udržovala rovnováha veveškerém Stvoření. Snažil se tedy negativní stav přesvědčit všechny o tom, žejeho původ je v Nejvyšším, a tím je rovným vůči pozitivnímu stavu,ne-li větším. A nejen to: Ještě i prohlašuje, že bude existovat vždy jako nutnápodmínka pro udržování rovnováhy v multivesmíru, a že kvůli té roliumožňuje svobodu volby.

Tato nepravda a nesprávná koncepce je vynálezem pekel. Pseudotvůrcidělali vše možné, aby prokázali tento fakt. Mnohé náboženské systémy obsahujíve svých naukách tvrzení o dvojí přirozenosti Stvoření i Stvořitele. Tentosystém víry vychází ze skutečnosti, že negativní stav staví se proti všemzákonům a principům pozitivního stavu. Takto negativní stav se udržuje naživu.Popření platnosti tohoto zákona dělá negativní stav možným. Avšak protivit seněčemu a být opakem něčeho jsou dvě zcela rozdílné věci. První (protivit seněčemu) se odvozuje ze života toho, čemu se odporuje. Principem zde je, že kdyby to,čemu se odporuje, neexistovalo, pak by nebylo čemu se protivit. A tak by ani protivícíse stav neexistoval. Druhá (být opakem něčeho) předpokládá dvě síly, jež jsouprotichůdné co do místa, stavu, podmínek a povahy. Mají své samostatné existence.

Že dvě protichůdné síly mohou existovat, je iluzí, jež vzešlaz několika zákonů struktury zóny vymístění. Zóna vymístění byla specifickytak sestrojena, aby se bezpochybně dokázalo, že takové protichůdné síly existují,a že jsou pravou realitou. Pomyslete na příklad na existenci severního a jižníhopólu na vaší planetě nebo na elektrickou polaritu. Činí na vás dojem, že jsou siprotichůdné buď co do místa, nebo co do stavu nebo podmínek.

Nicméně, skutečnou pravdou je, že tak tomu není.

(1)

Za prvé: Multivesmír není plochý ani úhlovitý anilineární. Je KRUHOVÝ a OKROUHLÝ. Proto KAŽDÝ BODv multivesmíru zaujímá STEJNÉ POSTAVENÍ JAKO KAŽDÝ JINÝ BOD. Jsounavzájem diskrétní, nikoliv protichůdné.

(2)

Za druhé: Síly, jež působí v každém vesmíru, jsou co dostruktury integrální součástí povahy toho vesmíru, odvozené z jednohosjednocujícího zdroje – z duchovního principu, jak jej výše definuje Zákonduchovní reality. Proto nemohou být navzájem protichůdnými. Konají rozličnéfunkce, ale tyto funkce mají jeden zdroj a ne dvojí či mnohočetné původy.Negativní stav by se nemohl navěky stát rovným pozitivnímu stavu nebo jeho opakem,jelikož nemá sám v sobě ani od sebe žádný život. Jak si pamatujete, jehoživot byl odvozen z odvrhnutých idejí členů pozitivního stavu.

Nová formulace tohoto zákona má dvojí doplnění:

(1)

Jedno je vtom, že Nová přirozenost Pána Ježíše Krista jejediným Jsoucnem a Bytím, majícím život samo v sobě, od sebe a sebou;

(2)

a druhé je to, že jakmile členové pozitivního stavu provedoukonečnou volbu a rozhodnou, že již nikdy nebudou mít v mysli takovou představu,která by se musela odvrhnout, pak takové představy přestanou být a existovat. Jakustanou, vyschne pramen života negativního stavu a již ho nebude. V tu chvílistane se tento zákon obsolentním, neboť stav multiverzu bude unilaterální samotnousvou povahou, nebude již vyzýván k boji svými odpadovými materiály, které sepostavily proti jeho přirozenosti a struktuře. Od té chvíle žádné odpadky senebudou objevovat.

Tento zákon ustanovuje význam všech činností v jsoucnu abytí. Stanoví:

Tento zákon sestává z dvojího aspektu potvrzováníplatnosti: POČÁTKU JAKÉHOKOLIV ČINU A JEHO KONEČNÉHO VÝSLEDKU. Kvalitatakového činu je určena původním záměrem či úmyslem, s jakým tenkterý čin byl započat. Naproti tomu je obsah takového činu určennásledky, důsledky, výsledky a dopady, které má v nejširším měřítku.Ničemu se nemůže potvrdit platnost a nemůže se to uchytit, nedokáže-li produkovatkonečný výsledek. Stupeň přivlastnění konečného výsledku takového činu jeurčen původním záměrem, s jakým se ten čin podnikal. Jinými slovy:Přistoupilo-li se k činu z jiných důvodů než s úmyslemprospět multiverzálnímu užitku, obecnému dobru a pro blaho všech, pak konečnévýsledky nemohou být přisouzeny jejich původci. Platnost a hodnota jakéhokolivčinu s ohledem na jeho zahajovatele se nemůže potvrdit, neslouží-liprapůvodnímu principu obecného dobra a vzájemné prospěšnosti. Toť pravý duchovníprincip tohoto zákona. Stvoření povstalo pro tento účel.

V novém, obnoveném souznění tohoto zákona, je přidántento důležitý element:

V negativním stavu záměry všech činností jsounamířeny k popření, odvržení, překroucení, falsifikaci či zprzněnínáležitého chápání a přijetí pravé Přirozenosti Pána Ježíš Krista.Konečnou výslednicí takových činností je přisouzení těchto zlých a falešnýchčinů jejich původcům, čímž potvrzují platnost bláznovství a šílenstvínegativního stavu.

V pozitivním stavu vše se koná s kladným a dobrýmúmyslem, aby se viděl, zažil a platně potvrdil fakt, že Pán Ježíš Kristus jepravým životem a inspirátorem všech takových činností a záměru, s jakýmibyly započaty. Členům pozitivního stavu konající s takovým záměrem PánJežíš Kristus přisoudí všechny pozitivní a dobré následky, důsledky avýsledky takových činností. Tím přisouzením je platnost jejich činnosti plněpotvrzena.

Jeden důležitý nový aspekt tohoto zákona vstoupil do svéhojsoucna a bytí zcela nedávno. Stalo se to po ukončení fúze a inkorporacehmotného těla - masa v povšechnosti Absolutní přirozenosti Nejvyššího,což Jej/Ji učinilo Pravým Pánem Ježíšem Kristem. Počínaje tímto momentem,budou všechna hodnocení takových činností mít osobní, soukromé a intimněspoluoznačení. Pán Ježíš Kristus bude se zjevovat osobně, soukromě aintimně každému jedinci v pozitivním stavu a tou přítomností bude potvrzovatplatnost všech idejí, myšlenek, citů, chování a činností každé jednotlivéosoby. Toto je nejblaženější a nanejvýš povznášející způsob potvrzováníplatnosti.

Další novou komponentou tohoto zákona je, že díky jemu,budou všechny aktivity v pozitivním stavu mít svůj záměr sloužit zájmům PánaJežíše Krista osobně a v zájmu veškerého Stvoření a jehomultivesmíru. Osobní komponenta této zkušenosti nemohla dojít ke své plodnézralosti, pokud nebyla plně ustanovena Nová přirozenost Pána Ježíše Krista.Jeden z mnoha důležitých důvodů pro První příchod Ježíše Kristabylo ustanovit takovou zkušeností možnost pro veškeré Stvoření. Pokud sivzpomínáte, nebyl předtím možný žádný přímý, osobní, soukromý aintimní vztah vůči Nejvyššímu. Nejvyšší mohl mít vztah jenomzprostředkováním. Lidské tělo - maso, jež bylo inkorporováno v povšechnostiPřirozenost Nejvyššího a což Jej/Ji učinilo Pánem Ježíšem Kristem,zrušilo tento prostředek mediace.

Nyní dochází k přímému zapojení a uplatňování všechaktivit sentientních entit po celém Stvoření.

Podle nového náhledu tohoto zákona je zřejmé, jak jedůležité, aby každý plně přijal do svého srdce tuto Novou přirozenostPána Ježíše Krista. Od této chvíle to bude jediným pramenem proopravdové potvrzování platnosti všech činností všech jedinců.

Pokud konečné výsledky jakékoliv činnosti nepotvrzují svojiplatnost uznání a přijetím Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, žádnáz nich nemá pravý pozitivní záměr. Jsou motivovány z nepravého pramene anesprávnými důvody. Takový pramen a takové důvody staví do negativního stavu.Ovšem, život negativního stavu je založen na popření a odmítnutí tohoto zákona.Tam je vše samoúčelné, bez jakéhokoliv ohledu na Pána Ježíše Kristači na vzájemnou prospěšnost a obecné blaho. Proto jeho činnosti nikdy nemohoubýt hodnoceny v kladném smyslu a nic z pozitivního ani dobra se jim nemůžepřisoudit.

Toto je Zákon předvídavosti a dovolení. Byl poprvéformulován Swedenborgem. Je to starý zákon. V podstatě stanoví:

Vyvolání tohoto principu se docílí PLNÝM uvědoměním sitohoto faktu, přiznáním, že k poučení vskutku došlo, přistoupenímk Pánu Ježíši Kristu v Jeho/Její Nové přirozenosti, doznáním vlastníbláhovosti, jež se projevila v této věci, a vyznáním lítosti a ochoty sezměnit. Když jednou tato prosba je vyslovena před Pánem Ježíšem Kristem,Pán Ježíš Kristus z pozice Své božské prozřetelnosti pečlivězváží všechny aspekty jedincova života ze stanoviska absolutního vědění toho, coje nejlepší rozhodnutí v té záležitosti. Následky se buď docela zastavíve svém působení, či upraví, anebo změní, či učiní vícesnesitelnějšími.

Co si velmi jasně musíte uvědomit s ohledem na tento zákon, jeto, že Božská prozřetelnost Pána Ježíše Krista bere v úvahu jen to, co jenejlepší pro každého jedince ze stanoviska jednotlivcova věčného života a NEdočasných okolností, v nichž se to individuum právě nachází. Toto jevelmi závažný aspekt Zákona Božské prozřetelnosti. Prosíte-li oněco, co se vám zdá vskutku velmi dobrým nápadem z okamžité dočasnépozice, ale v konečném smyslu splnění vaší žádosti by mohlo ublížitbudoucímu vývoji a kvalitě vašeho věčného života, pak vaše prosba bude zamítnutave váš vlastní prospěch. Je velmi důležité si uvědomit, že lidští tvorové vesvém postoji tento faktor neberou v úvahu. V důsledku čehož sestávají zahořklými vůči Bohu, jestli jim nevyhoví v tom, o coprosili.

Principem zde je, aby se o nic jiného neprosilo, než aby sesplnila vůle Pána Ježíše Krista ve vašem životě v daném čase i trvale.Taková žádost dovoluje Božské prozřetelnosti Pána Ježíše Krista říditváš život takovým způsobem, aby váš nesmrtelný život v pozitivním stavu bylnavěky zajištěn. Takže je to moudré rozhodnutí odevzdat se do rukoutéto Božské prozřetelnosti a být veden Pánem Ježíšem Kristem anikoliv vlastními žádostí, přáním a chtěním, jež mohou a také nemusí být (povětšinou nejsou) v souladu s tím, co je pro vás nejlepšímv nejzazším smyslu. Pamatujte, že se neznáte v absolutním smyslu.Vaše sebepoznání, jakožto o poznání všeho ostatního, je omezeno vašímrelativním stavem. Jenom Pán Ježíš Kristus vás zná v absolutnímsmyslu. Proto jenom On/Ona ve Své Božské prozřetelnosti ví, co je pro vásnejlepší pro věčnost. S ohledem na negativní stav a všechny jehonásledovníky jsou všechny snahy a vládnutí Božské prozřetelnosti Pána JežíšeKrista namířeny k cíli konečného spasení každého v negativním stavu akonečné deaktivace a zrušení negativního stavu. Toto je zákon Božsképrozřetelnosti Pána Ježíše Krista.

Tento zákon se odvozuje z povahy Stvořitele.

Jakmile něco vyčerpá svou užitečnost a splní svůj účel,nastane jeho konec a je nahrazeno něčím zcela novým s odlišným užitkem aúčelem. Žádné dvě věci nemohou být přesně stejné nebo tak být stvořeny čitak připuštěny být a existovat, protože by byly duplikátem stejného užitku aúčelu. Bylo by to proti duchu zákona zde formulovaného. Tvořivý činStvořitele nikdy není nadarmo. Naproti tomu to, co již jednou vyčerpalo svouužitečnost a dosloužilo svému účelu, nemůže pak být nahrazeno stejnouvěcí, neboť již projevilo kvalitu vlastního užitku a účelu. Bylo byto opakováním stejného stavu či situace, které byly zkušenostně prožity dříve.Což by opět bylo mrháním tvořivého úsilí. Proto se musí nahraditněčím docela novým, nikdy dosud neexistujícím a majícím nový účela užitek. Tento fakt je nutnou podmínkou života veškerého Stvoření, aby se vyhnulostagnaci. Stagnace je smrtelným nepřítelem tvořivého procesu. Takto jetedy celé Stvoření ujištěno, že je tu k dispozici vždy něconového, něco odlišného, co má nový účel a užitek.

Tento zákon platí jak pro Stvořitele, tak i pro všechnysentientní entity stvořené pro určité účely a užitky. Tento zákon naznačuje,že sentientní entity byly stvořeny k podobě i obrazu svého Stvořitele.Proto nosí Jeho/Její Přirozenost v relativním stavu. Touto přirozeností je býttvořivým s účelem a užitkem pro všechny. Hlavním účelem stvořenísentientních entit bylo tudíž to, aby byly tvořivé a aby sdílely svá tvůrčíúsilí se všemi. V tom je jejich užitek pro Stvořitele, Stvořitel,absolutní a absolutně tvořivý, se může projevovat v nekonečných variacícha způsobem tvořivých snah všech sentientních entit. Jelikož tvořivé úsilív každém vyvěrá z absolutného tvořivého úsilí Stvořitele, který vždyabsolutně je, účely a užitky sentientních entit samy o sobě nevyčerpají NIKDY svouužitečnost ani nesplní plně svůj účel. Takže jakmile jsou jednousentientní entity stvořeny, jsou užitečné a mají účel navěky.

Nicméně produkty jejich tvořivosti nebo cokoliv stvořenépro jejich účel – jakmile splní svůj účel a vyčerpají svůj užitek –v mnoha případech skončí. Tyto produkty samy o sobě nemají absolutníhodnotu, neboť vycházejí z relativních potřeb. Rozličné situace, stavy aokolnosti, v nichž se sentientní entity nalézají v tom kterém zvláštnímstupni pokročení a vývoje jejich tvořivých snah, vyžadují rozličné produktyprospěšné povaze každého stupně pokročení. Jakmile ten krok je dokonán, výrobkyči nástroje, které mu dopomohly docílit plodného dozrání, nebudou již užitečnéa nebudou sloužit žádnému účelu. Jsou nahrazeny něčím novým, co lépe posloužík vývoji a upevnění dalšího kroku v tvořivém úsilí všech sentientníchentit. Jak víte, z jedním takových produktů aktivit některých sentientníchentit byl negativní stav. Aktivovaly negativní stav za určitým účelem a pro velmidobře definovaný užitek. Podle dřívějšího pojímání tohoto zákona mělo sechybně za to, že negativní stav může mít věčný účel a užitek. Mohlo by tomutak být jenom v tom případě, kdyby byl započat v Absolutním stavu Stvořitele.Ale tak tomu nebylo. Absolutní stav má absolutně pozitivní povahu (Zákonduchovní unilaterálnosti). Proto niky nemůže dát zrod čemukolivs negativní přirozeností. Bylo by to v rozporu s Jeho/Její pravouPovahou.

Avšak sentientní entity, které aktivovaly negativní stav, smějí amohou započít něco, co nepřichází přímo od Stvořitele. Vychází toz jejich potřeby mít odpověď na duchovní otázku o tom, jak by vypadalživot, kdyby se neodvozoval z Absolutního pozitivního stavu Stvořitele ajeho/jejích duchovních principů, nýbrž z nějakého jiného stavu a jinýchpodmínek. Negativní stav je odpovědí na tuto otázku. Opakuje se: Účelemnegativního stavu bylo dát odpověď na tuto otázku. Jeho duchovní užitek tkvív odpovídání na otázku živými a konkrétními příklady životních stylůlidských a jiných tvorů, kteří dobrovolně souhlasili prodlévat v negativnímstavu právě pro tento účel. Takže je očividné podle požadavků tohoto zákona, ženegativní stav nemůže pokračovat provždy, nýbrž jen do té chvíle, až úplněodpoví na tuto otázku všem pro poučení.

Proces poučování se je věčný. Avšak předmět jeprocesem dočasným, dokud se dokonale neovládne. Když jednou se něco plněpozná, předmět poznání není déle nutný, neboť již posloužil předmětupoučení. Nedá se z něj ničemu více naučit. Je tudíž vyřazen z učebníosnovy. Namísto toho vstupuje do jsoucna a bytí nový předmět, kterýpřináší příležitost naučit se něčemu úplně novému. Nesprávnýdojem mnohých lidí o věčném pokračování negativního stavu povstal z toho,že si popletli proces poučení (který nikdy nepomíjí) s předmětempoučení (jenž pokračuje tak dlouho, až je docela ovládnut).

Věčné trvání negativního stavu by bylo v rozporu s tímtozákonem, neboť je subjektem i objektem poučení, nikoliv procesem samotného poučení.S výjimkou Absolutního stavu a sentientních entit, jež vycházejí z tohotoAbsolutního stavu, všechny subjekty a objekty poznání jsou omezeny svýmobsahem. Kdyby tomu tak nebylo, nikdo by nebyl schopen naučit se něčemu o něčem.Bylo by to zoufalou situací pro Stvoření, neboť by bylo navěky ve stavu nemohoucnostivůbec něco poznat. Stále by se učilo poznávat tutéž věc bez naděje ovládnoutsubjekt a objekt svého poznání. V takovém případě odpověď na výše uvedenouotázku by nemohla nikdy být poznána a všichni lidé by byli odsouzeni zůstat či býtuzamčeni v jednom stavu a kondici až na věčnost. Takový osud by vedlk existenciální sebevraždě veškerého Stvoření. A to by byl konec všechtvůrčích snah. Situace takového rázu by nemohla posloužit žádnému účeluani užitku. Dle tohoto zákona, něco takového je naprostou nemožností.

Novým aspektem a obnovení v tomto zákoně je to, že jedinýmAbsolutním Stvořitelem v jsoucnu a bytí je Pán Ježíš Kristus v Jeho/JejíNové přirozenosti. Absolutní změna v Jeho/Její Přirozenosti dokazuje tenfakt, že absolutní výchozím bodem všech pozitivních změn je změna v samépřirozenosti Stvořitele. Tento fakt nebyl znám před tím, než došlok dokonání procesu změny v Nejvyšším, který se stal PánemJežíšem Kristem. Jelikož tato změna má absolutní rozměry, bude mítpoznávání aspektu této změny nekonečné možnosti. Tato změna započala úplněnovou éru tvořivého poučování, které určí všechny tvořivé snahy všechsentientních entit až do konce současného časového cyklu. V této skutečnostije jeden z mnoha nekonečných účelů a duchovních užitků Nové přirozenostiPána Ježíše Krista.

Od nynějška veškeré tvořivé úsilí všech sentientníchentit bude záviset od jejich schopnosti a ochoty přijmout tuto novou přirozenost apřizpůsobit vlastní povahu ve své struktuře a dynamice Nové přirozenosti PánaJežíše Krista. Čím více ji budou přijímat, tím víc tvořivosti, duchovníhoužitku a účelu bude v jejich tvořivém usilování, a tím více významu aživotního účelu se získá obecně i v jejich vlastních životech zvlášť.

Tento zákon byl široce definován a prodiskutován v knize“Základy lidské duchovnosti”. Zákon v zásadě tvrdí:

Způsoby projevu tohoto zákona berou na sebe mnohé formy.Hlavní aspektem tohoto zákona je jeho diskrétní a souvislý modus.Existuje oddělená a kontinuitní progrese. Postupování od jednoho krokuk druhému, od jednoho stupně k jinému, od jedné dimenze k jiné, odjednoho stavu k druhému či od jednoho místa k druhému je vždydiskrétní. Neexistuje mezi nimi přímé spojení, až na to, že jednopředchází druhému a že jedno následuje předešlé. V tom smyslu pouzevzájemně souvztaží.

Dobrým příkladem diskrétní modality je vaše inkarnace naplanetě Nula. Neexistuje spojení s tím, ba ani vědomá paměť toho, co jsteprožívali, než jste přišli na tuto planetu. A nejen to: Vaše planeta nemápřímé spojení se žádným jiným místem. Ve vaší Sluneční soustavě existujeněkolik planet. Všechny spolu závisejí vzájemnou gravitací, ale není mezi nimižádné fyzické spojení. Jsou uzavřeny ve vlastních sférách a prostředích, kterénení možno přenést na žádnou jinou planetu. Po opuštění vaší planety avlastního těla nebudete moci přenést planetu ani tělo do příštího kroku či jinéúrovně nebo dimenze. Můžete nastoupit po své planetě a svém těle do nějakéhonového stavu, jiného těla, místa či postavení, ale nebudete schopni vzít něcokonkrétního z předešlého kroku vyjma svých vzpomínek a vjemů, za účelemsrovnání na nich vybudovaném.

Toto je diskrétní modus duchovní progrese. Plyne z něj,že se nikdy nebudete moci vrátit zpět do stejné situace způsobu prožívání,jak by tomu rádi věřili mnozí adepti bláhového konceptu reinkarnace. Podlefyzického pojímání reinkarnace opakovaně jste na stejné planetě a v tompřípadě procházíte stejným procesem hmotného narození v matčině lůně, banavíc ocitáte se ve stejném přírodním stupni negativního stavu. Máte zde tedynejméně trojnásobné zopakování stejných okolností. Taková možnost by byladocela v rozporu s tímto zákonem. Toto tvrzení platí pro každou situacinebo dimenzi Stvoření, nejen pro vaši planetu a zónu vymístění. Diskrétnímodalita duchovní progrese vylučuje jakoukoliv možnost fyzické, doslovné reinkarnacev jakémkoliv místě či stavu.

Naproti tomu, souvislý modus duchovní progrese platí pouzev rozmezí toho kterého kroku, stupně, na téže úrovni, dimenzi, ve stejnémstavu či procesu. Když se jednou postavíte na určitý stupeň, zůstanete tam takdlouho, pokud ten krok nebude moci již nic více nabídnout pro vaši duchovní progresi.Začnete na nejnižším stupni znalosti, týkající se obsahu toho kroku, a končítes největším možným věděním o jeho obsahu, jak se vztahuje k vašimpotřebám. Od nejmenšího k největšímu je souvislý modusduchovní progrese. Od nejnižšího k nejvyššímu je její diskrétnímodus. Korespondenční významy slov “nejnižší” a “nejvyšší” jsou veskutečnosti ta nejzevnější pozice a ten nejniternější stav.V negativním stavu má tento proces ovšem regresivní povahu, ale sestejným základním trendem.

Celý proces duchovní progrese či regrese (v negativnímstavu) je u každého vždy určen jeho postavením vzhledem k Absolutnímu stavu,tj., vůči Pánu Ježíši Kristu. Toť jeden z nejvýznačnějšíchaspektů tohoto zákona. V novém souznění tohoto zákona od této chvíle jsourozsah, stupeň a kvalita duchovní progrese či regrese v jakékoliv jejichmodalitě určeny tím, jaký se zaujímá postoj vůči Nové přirozenosti PánaJežíše Krista. Jelikož toto je docela nový stav, který úplněnahrazuje dřívější, není déle již možná pravá duchovní progrese bezuznání a přijetí Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista naprvním místě. Jak můžete mít vztah k někomu či něčemu, co jižneexistuje ? Toto jen nový Zákon duchovního pokroku.

Je důležité zde zdůraznit slova “jedinečný”, “sebeztotožněný”,“výrazně rozdílná osobnost”, “vlastní já jsem” a “věčnésebeuvědomění”. Důvodem pro toto zdůraznění je vyhnout se falešnému dojmu,který vyvolávají mnohá tak zvaná duchovní učení na vaší planetě a po celézóně vymístění, prohlašující, že někde po cestě jedinec ztratí vlastníidentitu jako sebeuvědomující se výjimečné individuum, a že splyne s Bohem,a stane se tak sám jakýmsi bohem nebo jedním s Bohem. Co je platné takovémarné splynutí, neexistuje-li vědomí toho, že se existuje a že jeden je částítoho imaginárního Boha ? Tohle se řece rovná věčné smrti. Jak se může dle Zákonavalidace potvrdit platnost faktu osobního splynutí, nebude-li žádná osobní,soukromá, intimní, jedinečná a plně vědomá uvědomělost zkušenosti prožitítohoto aktu ? Neexistuje-li žádná jasně prožívaná uvědomělost toho faktu, pak sečin nemůže potvrdit jako platný. A proto z hlediska všech praktickýchúčelů nikdy nenastal.

Smysl jakéhokoliv jsoucna a bytí se vyvozuje z uvědoměnísi toho jsoucna a bytí. Pokud si vzpomínáte, život v multivesmíruzávisí jedině na mentaci sentientní mysli. Život jakéhokolivspecifického aspektu jsoucna a bytí toho multivesmíru závisí na specifické,výjimečné a nenapodobitelné duševnosti rozmanitých sentientních myslí. Avšaktento akt je řízen výše definovaným Zákonem obměněné jedinosti a rovnosti.Čím větší stupeň rozmanitosti sentientních myslí, tím je větší přítomnost PánaJežíše Krista. Jelikož Absolutní přirozenost Pána Ježíše Krista je navěčné věky nevyčerpatelná, je zapotřebí pro prožívání stále většíhostupně Jeho/Její přítomnosti neustále tvořit výjimečné, neduplikovatelné asebeuvědomělé jedince, jejichž jsoucno a bytí umožňuje takovou životně nezbytnouzkušenost.

Zmizení těchto jedinců v Absolutním stavu Pána JežíšeKrista by činilo tuto zkušenost méně a méně možnou, až by veškerýmultivesmír přestal existovat. A v takovém činu by nebyl žádný účel aniužitek. Bylo by to porušení sedmého zákona formulovaného výše. Je však ijiný aspekt tohoto zákona, jenž je nutno formulovat.

Dle tohoto zákona nezávisí jedinečný věčný život jakékolivsentientní entity na zevních či fyzických formách svého projevu. Zatím cojedinečných duch duše jsou nositeli života, fyzické tělo jím není.Žije pouze přítomností ducha a duše v té zvláštní formě. Proto tato formaje modifikovatelná, měnitelná, nahraditelná a zničitelná. Posuzovat to, coprobíhá a děje se ve sféře ducha, podle stavu těla neboli zevní formy, je hrubýmomylem. Mnoho poblázněných lidských tvorů na vaší planetě má za to, žezastavení života v jejich tělech znamená konec jejich života a že samipřestávají být a existovat.

Zevní forma čili fyzické tělo je zvoleno duchem aduší každého jedinečného individua v souladu s těmi duchovnímipotřebami, které jedinec má s ohledem na svou duchovní progresi. Pokud sivzpomínáte z dříve formulovaného zákona (č.8), nejsou zevní formy vlastnímanifestování přenosné do jiného stavu, místa a kondice, pouze v mezíchtéhož místa a stavu. Nastane-li potřeba přesáhnout ten stupeň pokročení, stav,okolnosti, to místo či co všechno tam je, pak se odkládá zevní forma vlastníhoprojevování – nezáleží na tom, jakými prostředky – a vezme se nějaká jináforma. V tom okamžiku nezůstane žádný život v té formě, která sevrátí zpět do prvotního stavu svého prostředí, z něhož byla vytvořena aoživena sentientní myslí (duchem a duší).

Nový aspekt tohoto zákona se vztahuje na kvalitu jednotlivcovavěčného pokračování. Od nynějška bude taková kvalita určena postavením apostojem, jaký se zaujímá vůči Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista.Úplné ztotožnění se s touto přirozeností poskytne co největší dávkuvýznamu, rozkoše, uspokojení a motivovanosti pro toto věčné pokračování avětší stupeň jedinečnosti, individuálnosti, sebeuvědomělosti, nezávislosti asmyslu neopakovatelnosti vlastního “já jsem”. Toť nejžádoucnější vyzněnítakové totožnosti, neboť se tím zajišťuje stále větší stupeň přítomnosti PánaJežíše Krista. Není většinou potěšení, rozkoše a povznesen ve stvoření,než prožívat takovou stále se zvětšující přítomnost Pána Ježíše Kristav co nejhlubší osobní, soukromé a intimní modalitě. Je nekonečnou inspirací anevyčerpatelným blahem pro každou entitu v jsoucnu a bytí.

Tento zákon definuje to, co je náležité, správné a mravní zestanoviska duchovních principů. Určuje, co je žádoucí a přijatelný způsobprožitku a chování. Stanoví:

Může se prožívat všechno, co je jen možno zakoušetzkušenostně, koná-li se to s myšlenkou na tento účel. Není niczakázáno ani se nic neomezuje, je-li úmysl dobrý a motivace správnáa koná-li se to za účelem zvelebení a obohacení vlastního života, zaúčelem stát se lepším jedincem, osobou více duchovní, silnějimilující a moudřejší osobností, individuem s větším poznáníma bohatšími znalostmi, úplně odpoutaným od sama sebe (ve smysluegoistických stavů). Skromnějším, pokornějším a nevinnějším jedincem,užitečnějším, blahodárnějším a více nápomocným individuem, více a vícepodobným Pánu Ježíši Kristu.

Neexistuje jiná definice duchovní mravnosti a zkušenosti. Jeduchovně nemravné tento fakt popírat. Je duchovně nemorální zapírat jsoucno a bytíduchovních principů. Je duchovně nemravní popírat existenci Stvořitele.

V novém spoluoznačení a vyznění tohoto zákona je duchovněnemorální popírat nebo odvrhovat fakt, že Nejvyšší učinil Své Božstvílidským a Své lidství Božským. Největší duchovní nemravností jepopírat a omítnout Novou přirozenost Pána Ježíše Krista. Každý, kdo točiní, dopouští se duchovního cizoložství. Je duchovně nemorální popírat Novézjevení Pána Ježíše Krista a zde formulované duchovní zákony.

Sexuální mravnost není vyloučena z tohoto zákona. Jakákolivsexuální úchylka a perverze normálního pohlavního aktu je duchovně nemravná,protože je v rozporu s fundamentálními principy jednoty maskulinity afemininity. Pohlavní úchylka a perverze není určena sexuálním aktem mezi svolnýmidospělými mužem a ženou (bez ohledu na polohu a způsob koitu), nýbržv odmítnutí sexuálního styku s osobou opačného pohlaví nebo provádí-lise to způsobem ubližujícím a škodlivým, jak pro partnera, tak i sama sebe.

Je duchovně nemorální být sexuálně angažován s kýmkolivpro jakékoliv sobecké, nízké nebo bezohledné důvody. Toto platí i v případěvlastního manželského protějšku.

Je duchovně vysoce morální a náležité být sexuálně angažováns jakoukoliv svolnou dospělou osobou opačného pohlaví, je-li to konánov zájmu vzájemného sdílení, společného prospěchu a vzájemného zvelebení aobohacení vlastních životů a pro čisté potěšení, rozkoš a uvolněnost.Týká se to tak zvaných svobodných i tak zvaných ženatých/vdaných jedinců. Vše,co napomáhá duchovní progresi a přispívá k nekonečné rozmanitostis ohledem na duchovní realitu Stvoření, jež se jedinečně zrcadlív každém jednotlivci, je duchovně vysoce morální a vhodné.

Vše co přispívá k větší znalosti a většímu chápáníNové přirozenosti Pána Ježíše Krista, jiných a sama sebe je duchovněmravné a náležité.

Vše, co překáží takové zkušenosti prožitku, je vysoce nemravnía nebezpečné. V tomto ohledu je povšechnost povahy negativního stavu úplněnemravná, neboť popírá platnost tohoto zákona. Naproti tomu uvaluje negativní stavna lidský život omezení, ohraničení a tabu, která tak znemožňují zážitky nutnépro náležitý duchovní růst a vývin. Je vysoce nemorální klást taková omezení,zákazy a tabu na kohokoliv. Je to porušením zákona svobody volby kvůli principům(č.1) a proti potřebě mít neomezené zkušenosti za účelem, jak byl definovánv tomto zákoně.

Nic škodlivého a nic, co ubližuje, nemůže přicházet zezkušeností prožitku, je-li to konáno z pozice lásky a moudrosti a v zájmutoho, co je vylíčeno v tomto zákoně.

Je duchovně vysoce nemravné a nebezpečné popírat skutečnost, žeNová přirozenost Pána Ježíše Krista je jak Absolutně maskulinní, tak iAbsolutně femininní. Z toho vyplývá ten fakt, že je duchovně nemravné anebezpečné dávat přednost nebo zdůrazňovat jeden princip na úkor druhého,zvláště s ohledem na mužský a ženský rod, považovat jeden za hodnotnější abožštější než druhý. Je duchovně vhodné náležité a morální považovat mužei ženy za sobě rovné a stejně hodnotné ve všech ohledech bez jakýchkolivvýjimek a výsad.

Je duchovně vysoce nemravné komukoliv cokoliv nutit, vnucovat avlichocovat a manipulovat, využívat, zneužívat, podvádět, oklamávat či úmyslně avědomě zavádět lidi jakýmkoliv způsobem (včetně sexuálních záležitostí).

V novém spoluoznačení tohoto zákona je vše, co přispívák ustanovení osobního, soukromého a intimního vztahu s Novoupřirozeností Pána Ježíše Krista, děním nanejvýš mravním a žádoucím.Takové osobě je vše dovoleno, neboť bude konat vše s Pánem JežíšemKristem, z Něho/Ni, přes Něj/Ni, skrze Něho/Ni, a to v duchunepodmínečné lásky a zpytující moudrosti, jež rozená, co se děje z vůle PánaJežíše Krista a co přichází z negativního stavu. Taková osoba nebude mítžádnou chuť, žádné přání ani potěšení činit cokoliv z negativního stavuani to, co se líbí negativnímu stavu.

Fundamentální aspekt tohoto zákona je v tom, že nikdonemůže posuzovat, zda se chová morálně či nemravně – jak to definuje tento zákon– podle ZEVNÍCH povrchních kritérií. Mnozí lidští tvorové navenek splňujípožadavky tohoto zákona, avšak vnitřně nejsou v souladu s principy tohotozákona. Naproti tomu, mnozí lidé se zdánlivě chovají nemorálně – podle definicejiných lidských tvorů nebo lidských zákonů – zatím co jejich niterný záměr amotivace jsou v souzvuku s duchem tohoto zákona.

Proto je vysoce duchovně nemorální posuzovat kohokolivv jakémkoliv ohledu podle zevních faktorů. A jelikož niterné faktoryjakéhokoliv chování a postoje jsou známy jenom Pánu Ježíši Kristu aNejniternější duchovní mysli samé osoby, je duchovně mravní ponechat všechen soudPánu Ježíši Kristu. Je to něco, co má zůstat mezi Ním/Ní a každýmindividuem. V nejposlednějším smyslu, v novém spoluoznačení tohotozákona, je ode dneška duchovní mravnost a zkušenost určena výhradně jedincovýmvztahem vůči Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista.

Ten/ta, co má uši k slyšení a naslouchání, nechť slyší aposlouchá to, co Pán Ježíš Kristus zjevuje v této kapitole. ”

1187. Vývoj civilizace planety Země. (Přijala Zdena B.) 2000.

“Ano, toto setkání se uskuteční ke spokojenosti vás všech a budevětší měrou přispívat k obrodě této planety, a proto se tohoto setkánízúčastni, ať posílíš řady lidí, kteří se podílejí na novém světě.”

(2)

“Ano, vaše planeta spěje do záhuby, a to vaší vinou, vinoucivilizace, která si neváží toho, že vše co potřebuje, jí dává příroda, a onase k přírodě chová dosti nešetrně. Proto, uvědomte si všichni, coještě spíte, že jste na pokraji propasti, že není cesty zpět, jen dopředu, a pokudnepřispějete každý svým vlastním úsilím k obrodě vaší planety, musí vásvšechny postihnout katastrofa, která bude mít nedozírné účinky pro celý Vesmír.Proto vás touto cestou prosíme a žádáme, ZACHRAŇTE SVOJI PLANETU, a to můžeteprovést DVOJÍM způsobem:

(1)

První způsob souvisí s VAŠÍM MYŠLENÍM, a to tak, že siVŠICHNI MUSÍTE UVĚDOMIT, ŽE NESETE NÁSLEDKY SVÉHO MYŠLENÍ. Že, jak myslím, takjednám, a to ne vždy podle toho, jak je mi dáno jednat. Proto, když si začnupomýšlet na to, že vše, co já činím, má nedozírné následky jak na mě, tak nacelý Vesmír, měl bych být více odpovědný za to, co myslím a činím, Vždyťvšichni jste malou součástí velkého celku, a to znamená, že když se začne jednamalá částečka chovat jinak, nakazí druhou malou částečku, a tím docházík obrodě celého celku.

(2)

Druhá možnost, kterou můžete učinit, je, že se ZAČNETE CHOVATJINAK NEJEN K DRUHÝM, ALE HLAVNĚ K PŘÍRODĚ, vždyť právě PŘÍRODA vámdává ŽIVOTODÁRNOU ENERGII, z ní čerpáte veškerou moudrost, potřebnost provaše konání, a vy s ní tak špatně zacházíte. Kdybyste věděli, jak přírodatrpí, pláče, určitě byste se pozastavili nad tím, jak s ní špatněnakládáte. Ale protože vy nic necítíte, tak nemůžete ani cítit útrpnostpřírody. Hodně jste za léta civilizace otupěli ve svých vnímáních, a nyní jedoba, kdy se vše může napravit, záleží jen na vás, zda skončíte stejně jakoAtlantida, která nabyla před léty vašich rozměrů, anebo zda z tohoto poučenínajdete východisko pro budoucí dobu.

Chraňte si svoji planetu, je pro vás stejně tak důležitá, jakopro nás. Neboť nejste ve Vesmíru sami, je nás tu spousta civilizací, které sesnaží o prospěch, ale i neprospěch, a proto je na nás, abychom vás informovali obudoucím nebezpečí, které může mít následky nejen pro vás, ale i pro celýVesmír.

Vždyť LÁSKOU se dají dokázat tak neskonalé pokroky nejen vevědě, ale v celé populaci lidstva, je tu pro vás nová možnost podílet se navaší planetě láskou, a tím ji obrodit. Vaše planeta už potřebuje velice naléhavětuto lásku, neboť velmi trpí ústrky jedněch k druhým, a to by mělo skončit,měli byste si být všichni rovni, aby zde nevládla žádná křivda, žádná zrada,žádná nepokora. Měli byste se naučit více přijímat věci s pokorou, a nes odmítáním dané skutečnosti, z toho pramení jen zlo a zase jen zlo anenávist.

Váš pokrok, anebo vaše záhuba, se NEZADRŽITELNĚ BLÍŽÍ AZÁLEŽÍ JEN NA VÁS VŠECH, kterou možnost přijmete za svou, a my bychom byli velicerádi, kdybyste se přiklonili k LÁSCE, s tou se dají udělat velké věci, amy bychom vám rádi pomocí telepatie směřovali svoji pomoc k vaší obrodě, alezatím nemůžeme dělat nic, neboť vše je stále na vážkách, a stále u vás jednoupřevažuje více pozitivno a jindy zase negativno. POZOR, AŤ SE VAŠE VÁHYNEPŘEVÁŽÍ, PAK UŽ NEBUDE MOŽNO VÁS ZACHRÁNIT.

My vám všem přejeme na vaší budoucí cestě více kliduv duši, více smíření se situací a více nových poznatků, ke kterým budetepomocí lásky směřovat. Proto chraňte si to, co máte a nesnažte se s tímhazardovat, ale spíše nakládat ku prospěchu svému i všech.

Vesmírní přátelé z lodí tady všude nad vámi.”

1188. Rozhovor s Aštarem a Ptaahem (275). (Přijal Ivo A. Benda)

21.10.2000. 18:00 – 18:24 hodin.

1189. Podpora výzvy “zrušení peněz”. (Napsal Martin W.) 23.10.2000.

Místo: Okolí Brna.

Předem Vás srdečně zdravím.

Píši Vám již potřetí během asi půl roku. Jelikož cítímsdělit Vám své názory, o kterých si myslím, že jsou důležité a také, žezároveň nemám pocit, že byste pochopil naléhavost a závažnost situace.

1190. Poslední soud. (Přijal Petr D. F.) 15.2.1988. 5:30hodin.

Místo: Santa Barbara, California, USA.

“Dalším důležitým duchovním pojmem, který je značněnepochopen, nesprávně se interpretuje a zkresluje, je pojem posledního soudu. Jemnoho různých variací ve výkladu tohoto pojmu a rozličných mínění o tom, jak sejeho proces odehraje. Všechny výklady procesu posledního soudu jsou obvykle odvozeny zjeho literního vylíčení v Bibli Svaté. A ačkoliv téma posledního soudumůže být vystopováno na stránkách celé Bible, zvláště v knize proroka Daniela,nejběžnější výklady se odvozují z toho, co o tom řekl Ježíš Kristus uMatouše v kapitole 24 (celá kapitola) a v kapitole 25 ve verších 31 až 46 a v celéknize Apokalypsy, zvláště však v kapitole 20, verše 11 až 15; a také to, co řeklPavel v první epištole k Tesalonickým, kapitola 4, verše 13-18, a co o tom pověděltaké Petr ve své druhé epištole v kapitole 3 verších 1-10. Většina křesťanů sedomnívá, že doslovné vylíčeni tohoto procesu, jak je obsaženo ve výšezmíněných biblických textech, plně odráží skutečnost, jak poslední soud budeproveden. Výjimkou z tohoto pravidla je výklad pojetí o posledním soudu Swedenborgůva jeho následovníků na vaší planetě. Ve Swedenborgově pojetí k poslednímu soudunedochází na vaší planetě, nýbrž v zprostředkujícím světě neboli, jak to onnazýval, ve světě duchů. On též měl za to, že poslední soud byl zcela ukončen zajeho časů a že byl přímým svědkem jeho průběhu.

Naproti tomu, většina křesťanů i jiných stále ještě trpělivěčeká na doslovné objevení se Pána Ježíše Krista na oblacích spolu sanděly se svými trumpetami na vaší planetě, aby došlo k jejich velkémuzadostiučinění a aby se dokázala, že oni měli pravdu a všichni ostatní (conevěřili v křesťanský literní význam) se mýlili. Utěšují se slovy apoštolaPetra, jež jsou zaznamenána ve výše řečené druhé epištole v kapitole 3 verších3-4, že “ke konci dnů přijdou posměvači, kteří žijí, jak se jim zachce, a budouse posmívat: “Kde je ten jeho zaslíbený příchod ? Od té doby, co zesnuli otcové,všecko zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření.””

Jiný aspekt interpretace posledního soudu byl zjeven v kapitole 3,Principy duchovní metafyziky, v knize prostředníka tohoto přenosu “Čtveropojímání duchovní struktury stvořenÍ”. V tom pojímání je poslední soudsprávně považován za cyklický proces, jenž má platnost pro stav a postaveníjedince, jedné společnosti, jednoho národa, jednoho lidstva či čehokoliv tohotodruhu, jedné planety, jedné sluneční soustavy, jednoho vesmíru, jedné dimenze,veškerého Stvoření a celého časového cyklu. V té knížečce se správněusuzuje, že jakmile užitečnost jakéhokoliv stavu nebo okolností splní svůjúčel a je zcela vyčerpána - ať se to týká života jednotlivce či života vcelém časovém cyklu, nastává jeho poslední soud, kdy všechny aspekty životníhoprojevu jsou pečlivě zváženy a posouzeny, načež dochází k tomu, že do jsoucna abytí vstupují pro všechny účastníky nové okolnosti a nový stav. Tenkrát sepředpokládalo, že tento proces se bude odehrávat na věky věčné.

To, co se Bible Svatá ve svém doslovném smyslu snaží naznačovat sohledem na toto téma, je, že každý je souzen podle kvality a obsahu svého duchovníhostavu a jak kdo projevoval a užíval všechny své schopnosti, dary a talenty a jakézáměrné a motivační faktory byly pohonnou silou v jednotlivcově chování,postojích a vztazích. V tomto nejzazším smyslu - v duchu tohoto posledníhopojímání tohoto procesu - není poslední soud nic jiného než ohodnocení toho faktu,který určuje, do jaké míry nějaký jedinec či veškerý časový cyklus projevil,zpřítomnil a uskutečnil ten aspekt duchovnosti a Boží přítomnosti v něm, jimižbyl nadělen Nejvyšším.

Jde zde o to uvědomit si, že každá sentientní entita nosí vsobě zcela jedinečný, úplně unikátní a neopakovatelný aspekt Pána JežíšeKrista (dříve Nejvyššího). Kvalita, obsah a kvantita toho aspektu senekonečně různí od jedince k jedinci. Každý nositel takového aspektu či elementu,jímž žije a funguje, je plně zodpovědný za jeho správné využití,zpřítomnění, uskutečnění a projevení. Protože je tento aspekt VYPŮJČEN,je to něco, co patří někomu jinému, ten, komu byla poskytnuta tato půjčka či tentodar, plně ji musí VYÚČTOVAT. Že tomu tak je, lze vidět z podobenství otalentech, proneseném Ježíšem Kristem a zaznamenaném ve většině evangelií.Podívejte se na příklad do Matouše 25:14-30. Návrat pána či majitele peněžníchdarů znamená poslední soud, který určí, jak tyto dary byly využity či užity, nebozneužity či nevyužity, nebo úplně zanedbány a ponechány neužity, jak to bylo vpřípadě líného služebníka, jenž pánův talent zahrabal do země. Z tohotopodobenství je zřejmé, jak doslovný výklad biblických výrazů je zavádějícív tom, že neodráží pravou duchovní skutečnost této ani jiné duchovníotázky.

Ve Swedenborgově interpretaci pojetí posledního soudu omyl nebyl vtom, že Swedenborg fakticky byl svědkem posledního soudu, nýbrž v závěru,který vyvodil z těch událostí. V základě došel k dvěma chybným závěrům: Prvníbyl v tom, že poslední soud může proběhnout pouze v mezisvětě duchů, neboť je tosvět vyrovnávání. Jenom ve stavu vyváženosti pravý soud může se uskutečnit.Předpoklad o potřebě vybalancování je správný. Myslet, že se omezuje jen namezisvět duchů, je nesprávné. Je pravda, že intermediální svět souvztaží sprincipy vyváženosti, a že každý po zanechání svého hmotného těla a po prožitívlastního posledního soudu čili po složení účtů z toho, jak použil propůjčenýdar života během svého životního údobí - musí se objevit v tom mezisvětěnejdříve. Avšak toto se týká pouze soudu individuálního života, nikoliv životaplanety, galaxie, vesmíru, multivesmíru či časového cyklu.

Za druhé se Swedenborg domníval, že poslední soud, jehož bylsvědkem, byl tím pravým konečným posledním soudem a že vše, co o něm bylo vBiblí Svaté předpověděno, se naplnilo a že jiný soud již nebude. Jak již bylouvedeno v knize “Hlavni ideje Nového zjevení”, kapitola XIII, stránky 208-210, to,čemu Swedenborg byl svědkem, bylo jenom jedním aspektem soudu, k němuž došlo vurčité oblasti mezisvěta a který byl vykonán nad původci a udržovateli Temnýchvěků na vaší planetě i v tom mezisvětě.

Proces posledního soudu se projevuje v mnoha formách a v mnohýchaspektech a dochází k němu čas od času ve všech dimenzích a sférách Stvoření azóny vymístění, a to s použitím takových způsobů a prostředků, kteréodpovídají té které jednotlivé dimenzi, sféře, místu, stavu a podmínkám atd.Díky tomuto důležitému pravidlu bude se obsah a proces posledního soudu lišitod jednoho místa k druhému, od jednoho stavu k druhému, podle jednotlivých světů,jednotlivých osob, od jednoho cyklu času k druhému časovému cyklu atd. Takovétochápání posledního soudu dosud nikdo nikdy nepostřehl (až do dneška nebylana to vhodná doba) a zjevuje se zde poprvé.

Máme tu vlastně dva extrémní výklady konceptu posledního soudu:První je doslovný výklad křesťanů, omezující se pouze na vaši planetu a naviditelný fyzický Vesmír. (Lidští tvorové nevědí, že to, co vidí, není pravýmvesmírem, nýbrž něčím jiným.) Nebere vůbec v úvahu duchovní ani intermediálnísvět. Naproti tomu, druhý náhled omezuje poslední soud na duchovní dimenzi světaduchů, zanedbávaje jiné rozměry a zónu vymístění.

Třetí názor, který je uveden v knížce “Čtvero pojetíduchovní struktury stvoření”, mluví o posledním soudu ze stanoviska jeho neustáléhoprůběhu na všech lokálních i globálních prostranstvích jsoucna a bytí. Vzatydohromady, všechny tři názory mají něco do sebe a do určité míry odrážejískutečnost i proces posledního soudu.

Co se týká prvního náhledu, je jeho doslovná interpretacesamotného procesu zavádějící. Pravdivé v tom názoru je to, že k poslednímusoudu musí také dojít na vaší planetě, ve vaší vlastní lokalitě, jako součástisoudu obyvatel zóny vymístění, přesně tak, jak je tomu na jakékoliv jinéplanetě ve Stvoření. Jak jinak byste mohli interpretovat fakt, že slunce v nějakésluneční soustavě ve vaší či jiné galaxii v určitém časovém bodě exploduje,stane se něčím, čemu astronomové říkají “nova” nebo “supernova”, zhroutíse a vyhladí v tomto procesu všechny kolem něho se otáčející planety(nacházejí-li se v dostatečné blízkosti) ? Toto je formou posledního soudu tékteré sluneční soustavy.

Podle druhého názoru je duchovní výklad posledního soudusprávný. Poslední soud musí se konat i na duchovní úrovni jednotlivcova jasnéhovědomí a ve stavu a na místě vyváženosti. Avšak omezit jeho průběh pouze na tentoaspekt je též zavádějící. Podle třetího názoru je globální a lokálníinterpretace posledního soudu správná. Není v tom výkladu žádná zavádějícípercepce. Nicméně není úplná. V době, kdy ten výklad byl prezentován, nebyloještě vhodné vědět či zjevit další aspekty procesu posledního soudu.

Jsou určité jiné aspekty procesu posledního soudu, které majíco dělat výjimečně s aktivací a životem negativního stavu. Jak si můžetevzpomenout z výše připomenutého podobenství o talentech, dostali tři sluhové peníze.První služebník představuje veškerý duchovní svět neboli tu nejniternějšíúroveň Stvoření. Druhý služebník reprezentuje celý intermediální světčili vnitřní úroveň Stvoření. A třetí sluha představuje všechen přírodnísvět čili zevnější úroveň Stvoření, kde byl započat negativnístav. Důvod, proč třetí služebník reprezentuje veškerý přírodní čilifyzický svět ve Stvoření - ačkoliv ne všichni v tom světě se účastnili v procesuaktivace negativního stavu - je pro zdůraznění: Pouze na té nejzevnějšíúrovni Stvoření smí a může být negativní stav aktivován.

Věru uvědomit si toto je nesmírně důležité. Má se to všemvtisknout do paměti, aby se tak zabránilo vzniku šeredného názoru, že by negativnístav mohl započít v nějakém jiném stupni nebo na jakékoliv jiné úrovni veStvoření. Ve skutečnosti třetí sluha, ten líný a neřestný, představuje celouzónu vymístění. Druhý služebník fakticky nepředstavuje jen intermediální,ale celé pozitivní postavení fyzického či zevně - přírodního světa, jenž jeopanován pozitivním stavem. Podobenství naznačuje, že užívání darů života,které poskytují náležité duchovní principy, bylo odmítnuto třetím sluhou. Než byto použil pro svůj duchovní růst, schoval či zahrabal třetí služebník tentalent do země. Vnitřní smysl této symboliky obsahuje informaci o procesuaktivace negativního stavu. “Skrýt talent v zemi” označuje vzítvšechny správné duchovní principy a zapečetit je v nádobě, takže se znemožníjejich plný dosah a vliv na jednotlivcův život. Odstraníte-li nebo skryjete-lityto principy, co vám jiného zbude ?

Pokud tyto principy jsou v pozici otevřenosti a dominance, nemůženegativní stav být aktivován. Prvním krokem v tomto procesu je jejich velmidůkladné ukrytí. Záměr skrytí a skutečný proces jejich ukrývání je procesemaktivace negativního stavu. Ten, kdo to dělá, stává se “daremným” a“zlým”. “Daremný” má vztah ke zlům a “líný” - k nepravdám.Automatickým důsledkem takového činu jsou stavy zla a falzifikace. Tumáme negativní stav.

Avšak duchovním principem zde je to, že ať jsou činy jakékoliv,musí se vyúčtovat a nést za ně odpovědnost. Jinak taková činnost by nemělažádný smysl a nehodila by se jako něco, z čeho se lze poučit. Zpětná vazba jepodstatnou částí toho procesu. Ale kdo bude posuzovat jejich následky ? Jenom pramenopravdového života a všech dani a talentů je schopen je soudit spravedlivě aobjektivně. Pán Ježíc Kristus je jediným zdrojem života a všech darů atalentů. A proto jenom Pán Ježíš Kristus maže předsedat u posledního souduve všech jeho formách a aspektech. Příběh se třetím sluhou naznačuje, žejednou dostali někteří lidé tento dar života a všechny vhodné nástroje, talenty aobdarování potřebné pro jeho vyvíjení a uskutečnění. Avšak rozhodli se použítten život pro zcela jiný účel, pro něco, k čemu jim dán nebyl. Jakmile odmítli apohřbili pravé duchovní principy života, nevyhnutelně zahájili trend, oponujícíproudění opravdového života. Protože život právem patří Pánu Ježíši Kristu- ježto nikdo nemá život ze sebe, v sobě a sám sebou - pouze Pán Ježíš Kristusmůže soudit ty lidi, kteří se dopustili zmíněného činu.

Ve smyslu tohoto obecného definování posledního soudu každý bezvýjimky či vyloučení - ať je pozitivní či negativní povahy - podléháposlednímu soudu v té samé chvíli, kdy splnil mu předepsaný úkol. V tomtoohledu není poslední soud událostí, která se stane jednou za život nebo jedenkrátza věčnost. Probíhá v každé době, na všech místech, za všech okolností,stavů a ve všech dimenzích. A jelikož multivesmír a každý časový cyklus seudržuje duchovní kvalitou sentientní mysli, pak kdykoliv sentientní mysl procházíprocesem posledního soudu na úrovni multivesmíru či cyklu, podléhá poslednímu soudutaké ten multivesmír i ten cyklus času. Takže procházejí posledním soudem NEJENsentientní entity, ale i patřící jim prostředí se vším, co je částítoho prostředí, ježto odráží kvalitu a užitečnost svého panujícího stavu. Protose prostředí sentientních entit v době posledního soudu hroutí nebo mizí z jejichvědomí provždy. Toto se projevuje tak zvanými kataklyzmatickými událostmi,pozorovanými ve viditelném Vesmíru (antivesmíru).

(1)

Kdykoliv dochází k vychýlení rovnováhy a život se svobodouvýběru je ohrožen, ZAKROČÍ Božská prozřetelnost Pána JežíšeKrista tím, že uspořádá pozici sil takovým způsobem, že dojde k obnovení těchtoživotně důležitých duchovních svobod. Zmíněné znovuuspořádání má podobuposledního soudu a je prováděno jako PROCES NAVŠTÍVENÍ. Na vašíplanetě takové navštívení či poslední soud probíhá ve formě masivníchkatastrof: Hromadná světová válka způsobí přesun miliónů lidských tvorů zvašeho světa do nějakého jiného světa či dimenze, kde jich je třeba pro vyváženípřevrácených duchovních poměrů. V menším měřítku projeví se to leteckýminehodami či jinými druhy nešťastných nehod, kdy stovky, ba tisíce lidí jsou zabitynebo zahynou. Všechny tyto události jsou výsledkem navštívení a posledníhosoudu pro ty lidské tvory, kteří hynou na fyzické rovině.

Tento aspekt posledního soudu je po většině viděn jako něconegativního, jelikož nevyváženost je vždy zapříčiněna negativním stavem. Pozitivnístav je vyrovnanost sama a nevyžaduje žádná taková navštívení. Negativní stavje však díky samé své povaze ve stavu neustálého válčení s pozitivním stavem,snaží se vyvést jej z rovnováhy. Jsouc nevyváženost sama vnucuje negativní stavsvůj životní styl každému, kdo se octne v jeho blízkosti. Převažuje-li počettak ovlivněných lidí, pak dochází ke ztrátě rovnováhy. To ohrožujestabilitu Stvoření, což vyvolá nutnost navštívení, které obnoví tustabilitu.

(2)

Z hlediska vaší planety přicházejí tato navštívení bezvědomí účastníků podobných událostí. Nicméně, až přijdou nashromáždiště v mezisvětě duchů, bude otevřena jejich paměť a poznajíjasně, jak bylo nezbytné to, co se s nimi událo. V tu chvíli je, vykonán jejichposlední soud. V tomto ohledu, aby poslední soud byl spravedlivý a poctivý, musídojít k plnému otevřeni paměti a k odstranění nevědomých duševních procesů.Toto je první akt posledního soudu. Nikdo nemůže být souzen, aniž senejdříve SEZNÁMÍ S ÚPLNOSTÍ SVÉHO stavu a s obsahem celé SVÉ mysli.

Z toho důvodu Nejvyšší se musel vtělit do negativního stavu,projít všemi jeho úrovněmi, oblastmi a sférami, z první ruky získat zkušenostníznalost o negativním stavu a stát se Pánem Ježíšem Kristem. Jak jste sipovšimli, jsou slova “zkušenostní znalost” zdůrazněna. Poukazuje se na tenfakt, že Nejvyšší, jsa absolutním, měl pouze teoretickou znalost opovaze negativního stavu. Avšak taková znalost není dostatečná pro konáníspravedlivého a náležitého soudu, neboť postrádá nejdůležitější atribut - včem spočívá intimní pocit přímého, osobního a soukromého kontaktu s negativnímstavem, nikoliv jen pomocí zprostředkování ?

Proces konečné fáze posledního soudu nad tímto časovým cyklemproběhne ve stavu neutrálnosti. Jak si pamatujete z výše řečeného, jednou zdůležitých podmínek pro spravedlivý poslední soud je otevření a přístupnostvšech pamětí, jakožto i zrušení nevědomých procesů. Vždyť to je povahou aživotem negativního stavu být právě něčím takovým. A toto je důvodem, proč jenutná bezprostřední přítomnost Pána Ježíše Krista v negativnímstavu. Tím procesem a skrze toto tělo - maso (pamatujte si, že to tělo bylosestrojeno z elementů negativního stavu), bude Pán Ježíš Kristus moci odstranit typodmínky negativního stavu, dokořán otevřít jejich paměti, zrušit nevědoméduševní procesy a stav nevědomosti bez nebezpečí zničení negativního stavu.Přítomnost Pána Ježíše Krista na vaší planetě, ve všech peklech a pocelé zóně vymístění v tom fyzickém těle - mase ujistí znovu každého, že lzezůstat naživu v tom těle či v tom, s čím souvztaží, aniž by v sobě měloněco z negativního stavu.

Tento příklad nulifikuje moc negativního stavu zničitkohokoliv s otevřenou pamětí, bez nevědomých duševních pochodil a bez neznalosti(jak tomu bylo před tím) a přivede všechny do stavu neutrálnosti. Jedinouvýjimkou budou nadlidé jimi geneticky zfabrikovaní. Ti by nemohli přežít tupřítomnost vinou toho, že mají zvláštní sebe - ničivý kód implantovanýpro to, aby v případě té přítomnosti reagovali explozí. Z toho důvodu -pokud se pamatujete z předešlé kapitoly - budou během cestování přes devátoudimenzi vyvedeni ze všech dimenzí do stavu, jenž se nazývá limbo, kde podle povahytoho stavu všechny kódy a závazky budou zrušeny, či prostě selžou. V tékondici objeví se před nimi Pán Ježíš Kristus (simultánně a synchronickyspolu se všemi jinými místy) a provede nad nimi konečný soud.

(4)

Zatím se v těchto neutrálních podmínkách odstraní zlidské mysli všechny genetické i jiné bloky implantované pseudotvůrci, jak bylovylíčeno v šesté kapitole této knihy, a rozličné úrovně mysli budou osvobozenya znovunapojeny, fyzické tělo, sestrojené z elementů negativního stavu, bude zaměněnotělem prozatímním, vytvořeným z prvků stavu neutrálního, i započneproces konečné fáze posledního soudu. Jak víte, tento proces se musí udát v neutrálníchpodmínkách, aby nedošlo k ovlivňování pomocí nátlaků a návnad jak ze stranynegativního, tak i pozitivního stavu. Zde musí být úplná nezaujatost. Jen v neutrálnímstavu je možno se setkat s podmínkami nezaujatosti.

Přítomnost těch genetických i všelijakých jiných bloků atypické lidské hmotné tělo činí nemožným, aby lidé vzpomínali jasně, aby něcověděli náležitě a vnímali správně. Princip posledního soudu vyžaduje, aby všechnytyto schopnosti byly plně obnoveny a dány do neutrálních podmínek spolu sposkytnutím všech výběrových možností, aby tak lidští i jiní tvorovénegativního stavu mohli volit pouze na základě plné znalosti a jasnosti vnímání avzpomínek. Zároveň však si musí být plně vědomí všech aspektůnegativního stavu a všech aspektů stavu pozitivního, aby mohli poctivěporovnávat. Toto je možné jenom z pozice mimo oba stavy. Rozhodnutí,učiněné z pozice jednoho či druhého stavu, postrádá objektivnost a platnost. Protonutnost neutrálního stavu.

(5)

Ve skutečnosti v procesu posledního soudu celý časový cyklus, vněmž bylo dovoleno negativnímu stavu vzkvést i dozrát, musí být dán do stavuneutrálnosti. Členové pozitivního stavu budou postaveni před životnědůležitou úlohu rozhodnout se ohledně trvalého vyloučení té představy z jejichmysli, kterou denně odmítali a nechali padat do zóny vymístění. Toto důležitérozhodnutí nemožno řádně učinit z jednostranné pozice v rámci pozitivního stavu.Bylo by zaujaté ve prospěch pozitivního stavu, tedy v zájmu jeho trvaléhoodmítnutí.

Aby takové rozhodnutí mělo navěky trvalou platnost, musí k němudojít v neutrálních podmínkách, kde lze objektivně srovnat pravou povahupozitivního stavu s pravou povahou stavu negativního, a tak vyvodit správný závěr.Toto je pravý vnitřní význam posledního soudu. Rozhodnutí o permanentím odhozenízmíněné představy ukončí poslední soud a nový časový cyklus může započít.Kdyby se však nerozhodlo zbavit se navždy té představy (vzdálená možnost), pakpřítomný časový cyklus by musel pokračovat a negativní stav by pak nemohl býtzrušen. To by prostě znamenalo, že nebylo ještě získáno plné vědění o povazenegativního stavu a o tom, co se nemá volit, a že se tedy v učení má pokračovat. Jeto spravedlivá a objektivní možnost každé situace.

Zde jde však o pouze to, že Pán Ježíš Kristus bynezahájil proces konečné fáze posledního soudu (pro tento časový cyklus), kdybyneshledal, že všechny lekce byly dány a že negativní stav vyčerpal svouužitečnost. Ale konečné rozhodnutí musí být učiněno v neutrálním stavu všechdotyčných. Pán Ježíš Kristus nemůže nikomu vnutit něco, co by bylo vrozporu s něčí svobodnou volbou, založenou na svobodné vůli. Taková je přirozenostPána Ježíše Krista. Kvůli této přirozenosti jen Pán Ježíš Kristusmůže předsedat u konečného posledního soudu jakéhokoli časového cyklu.

(6)

V rámci příprav pro otevření všech pamětí a odstraněnínevědomých procesů a ignorance jako podmínky pro zahájení posledního soudu, byloPánem Ježíšem Kristem darováno Nové zjevení, a to pro veškeré stvoření i zónuvymístění. Toto Nové zjevení vysvětluje nejzávažnější duchovní otázky,vztahující se k Nové přirozenosti Pána Ježíše Krista, k situaci v duchovnímsvětě a v zóně vymístění, jakožto i ke všem nevyhnutelným informacím, nutnýmpro ten účel. Až nastane čas, bude Nové zjevení sloužit jako spouštěč otevřenívšech pamětí, dá lidem, lidským i jiným tvorům, pocit důvěrné známosti, a takjim usnadní přijetí toho, co se naučí - až budou otevřeny všechny brány jejichpaměti a všechna potlačení do nevědomí a zatlačení do podvědomí vyjdou na povrchvědomého uvědomění po odstranění stavu ignorance ohledně všeho duchovního.

Poskytnutí Nového zjevení je nutným předpokladem posledního soudua pro otevření pamětí, protože slouží jako zmírňovač účinku šoku, dokterého se dostane každý, kdo pozná pravdu o všech těchto záležitostech.

(7)

V procesu konečné fáze posledního soudu bude uvedeno veškeréStvoření i s celou zónou vymístění do zvláštního stavu seřazenosti apřístupnosti, aby tak proudila informace ze všech úrovní do všech jiných úrovní kvyzkoušení, prozkoumání a ohodnocení, ale hlavně, což je nejdůležitější, prooddělení, rozlišení a odhaleni loajalit, úmyslů, motivací a pravé tvářnostiidentity všech. V průběhu této fáze bude odhalena pravá podstata osobní povahykaždého, “já jsem” se odhalí a přijde na světlo denní, takže déle nebudedocházet k zmatku při odpovědi na otázky: “Kdo jsem a proč jsem tam, kde jsem ?”a “co je účelem mého osobního života ?” a na podobné věci.

Poslední soud nemůže nastat, pokud nejdříve nebude učiněn tentokrok, protože jenom z pozice poznání a zjištění vlastní pravé totožnosti, jakoži znalosti poslání a účelu vlastního života, může každý být spravedlivěsouzen. Z tohoto důvodu musí v procesu této fáze posledního soudu všechny vnucenénánosy negativního stavu, vědeckých i náboženských vyznání či všeho toho, comáte, být separovány od pravého jádra jedinečnosti každé osobnosti aindividuality, hluboce pohřbeného pod tíhou těch nánosů a vyjít ven na světlo a dovědomí. Jenom ty věci mohou zůstat a být vzaty v úvahu, s nimiž se jedinec zcelaztotožnil dobrovolně na základě svobodného výběru, a tak je učiniltrvalou integrální částí svého výjimečného jsoucna a bytí. Jenom tyto věcimohou být někým přivlastněny jako pravé a takto svobodně přivlastněné mohou býtsouzeny. Všechno ostatní, co bylo vnuceno - a to bez ohledu na to, jakými prostředky -musí být vyřazeno, odloženo a vůbec nevzato v úvahu. Nepatří to dotyčné osobě.To platí o jakémkoliv přivlastnění - ať pozitivním či negativním. Pokud kdo něconepřijímá ze svobodné vůle a na základě svobodné volby, nýbrž žeto vyžadují jakási očekávání, požadavky, příkazy, zázraky, přesvědčování amandáty, přicházející z vnějšku - nic z toho se mu nemůže přiznat, ať je tocokoliv.

Proces posledního soudu je schopen vše toto postavit na pravé místoa posuzovat to z náležitého a vhodného hlediska. Nic se nesoudí, co je z vnějšíhovnucení, nýbrž jen to, co je z vnitrní identifikace z pozice vlastní svobodné vůlea volby. Takže, stane-li se na příklad někdo věřícím vyznavačem pravýchduchovních principů tohoto či jiného Zjevení pod vlivem jakési nemoci nebo zázrakůči znamení, neboli jiných zevních událostí, jež jej donutilypřijmout zmíněné principy, pak taková víra je jen prázdné ponětí, povrchněpřilepené k zevní mysli bez opravdových kořenů, jdoucích do vnitřního stavu činiternosti té které osoby. Aniž je Nové zjevení nebo vlastně cokoliv přijato nazákladě zásad svobodné vůle, proto, že je to naprostá pravda, a anižkdo pozná a přijme tu pravdu kvůli pravdě samé a protože pravdu miluje -nemůže seto stát integrální částí jednotlivcova života. Proces posledního soudu ve svémkonečném rozsudku rozlišuje různost těchto pozic.

(8)

Proces posledního soudu se ubírá na základě duchovních principůStvoření - směrem zvnitřku navenek. Proto, když se prozkoumává něčí pravápřirozenost, tento proces nejdříve hodnotí stav nejhlubší niternosti;pak je na řadě stav vnitřnosti; a konečně je souzen stav zevnějšností. Přikonečném rozhodnutí zjistí se velmi pečlivě, v jakém rozsahu život zevnějšnostíbyl řízen duchovními principy, vycházejícími z jedincovy vlastní niternosti.Jinými slovy, jaký byl stupeň souladu mezi niterným myšlením a jeho vnějšímprojevem či slovním komunikováním, které se použilo, mezi niternými pocity a jejichzevnějším vyjádřením; mezi niternou vůlí a vnějším chováním; mezi niternýmizáměry a způsobem jejich vnějšího projevu atd. ? Čím více diskrepancíse najde, tím je zřejmější, že život jedince ovládal negativní stav,a tím více času bude třeba pro konverzi do pozitivního stavu a propodstoupení procesu duchovní, mentální a fyzické transformace. Toto vše je určenoprocesem posledního soudu.

(9)

V konečné fázi posledního soudu se vypátrají a určínejzávažnější duchovní záležitosti života, na nichž závisí sám život ijednotlivcovo postavení. Jak si vzpomínáte, duchovní osud každého je určenpodle pojetí, představy, chápání, postoje, přijetí a čeho všeho, co má, vůčipravé Přirozenosti Pána Ježíše Krista. V procesu posledního soudu se tatovztahovost a toto pojímání Přirozenosti Pána Ježíše Krista plně zjeví aodhalí a porovná s pravou skutečností té přirozenosti. Při této příležitostibude možno opravit všechna neporozumění, všechny zkresleniny a falzifikacetýkající se této záležitosti. Pamatujte si, že se to bude dít ve stavuneutrálnosti. Dílo spasení nemůže se konat, nedojde-li k vysvobození od všehovnuceného, přicházejícího ze všech stran a směrů. V podmínkách té neutrálnostiPán Ježíš Kristus osobně zjeví každému Svou pravou Přirozenost, jak jepopsána na stránkách této knihy, a tím činem umožní všem porovnat systémy svévíry a jak ladí s pravou realitou té Přirozenosti.

Toto je nutný krok, vlastně životně nejzávažnější.Poslední soud nemůže být dovršen, ani nemůže vůbec probíhat, není-li každémudána příležitost poznat zkušenostně, kdo Pán Ježíš Kristus doopravdy je.V posledním aktu nemůže se v tomto či jakémkoliv jiném ohledu provést rozumný aplatný výběr, aniž jsou k dispozici zkušenostní fakta o této či jakékoliv jinézáležitosti. Je nemožné vypracovat správný postoj vůči někomu, koho jste nikdyneviděli a osobně nezažili, o kom jste se dozvídali jen z povídaček nebo dohadůjiných, nacházejících se ve stejné situaci jako jste vy. Vztah založený na tom, očem se jen povídá a o čem jsou pouhé dohady, může, ale také nemusí, býtsprávný. Věří-li někdo v Pána Ježíše Krista z doslechu nebo na základědohadů, nikoliv na základě osobní zkušenosti, pak může podlehnout zkreslenémupojímání Jeho/Její Přirozenosti. Řídí se podle náboženských dogmat, ježdiktují, jak se má pojímat Přirozenost Pána Ježíše Krista a jaký vztah kNěmu/Ní se má mít, přitom se prohlašuje, že diktované je jedině možným asprávným způsobem vztahovosti.

Za podmínek aktivované a dominantní existence negativního stavu adokud ten stav trvá, je tato situace tolerována, aby lidé neskončili postojemznesvěcení a rouhačství vůči Pánu Ježíši Kristu. Jelikož nikdo veskutečnosti neví, kdo Pán Ježíš Kristus je, nikdo nemůže vpravdě znesvětitJeho/Její pravou přirozenost. Tato situace je povolena kvůli spasení všechchycených do pasti negativního stavu, nehledě na to, jakými prostředky čináboženskými systémy k tom došlo.

1191. Rozhovor o nočních zvířatech. (Přijala Helena K.) 28.10.2000.9:15-10:00 hodin.

“Milá Helenko, jsem tu já, Sol-tec, velitel pomenší flotily zplanty Ajacit.”

(1)

“Helenko, u nás na planetách noční zvířata a rostliny nejsou.Toto je pouze na vaší planetě Zemi. Všechno, co vám je u zvířat a rostlinnepříjemné, pochází přetvořením od Sil temna. Ve vyšších dimenzích nictakového není. Náš Prvotní Stvořitel to dovolil stvořit druhé straně pro poučenía rozlišování, vyciťování. Na vaší planetě Zemi je mnoho pozitivních anegativních věcí pro poučení všech bytostí v celém Stvoření aVesmíru. V 5. a 7. dimenzi chodíme brzy spát, a to i příroda,zvířata, tak, že je v noci NAPROSTÝ klid a ticho, nikdo nás neruší,protože to všichni takto dodržují a ráno brzy vstáváme. Pouze když sledujemehvězdy, tak to děláme v noci, ale nikoho nerušíme, vše se děje v tichu aklidu na místě tomu vyhrazeném. Máme vybudované zvláštní pozorovatelny hvězd,něco jako vaše hvězdárny, ale u nás to máme jinak zařízené, to jen abyste si tomohli trochu představit.”

(2)

“Helenko, tam už jsou tak vyvinutí, že mají pořád den.”

“Helenko, já ti posílám také lásku a děkuji, a děkuji, že jsise mnou dneska komunikovala, mám z toho radost, Sol-tec, velitel pomenšíflotily z planety Ajacit.”

1192. Zpráva p. Václavu Klausovi (276). (Zpracoval Ivo A. Benda)

29.10.2000. 20:30 – 20:40 hodin.

Místo: Česká Lípa.

1194. Nepracujte pro pseudotvůrce ! (277). (Zpracoval Ivo A. Benda a přátelévesmírní.)

1.11.2000. 8:00–8:34 hodin.

Logika věci říká, že je nesmyslné vynakládat cíleněenergie do nadbytečných majetků, ale je vhodné především dle kosmickýchzákonů mít takové zázemí, jaké je nezbytně nutné pro poslání, které zde mám.

Tyto informace vám k zvážení dává s láskou Ivo A. Bendas vesmírnými přáteli, autory těchto “Rozhovorů”.

1195. Rozhovor o veřejné formě práce. (Poijala Helena K.) 31.10.2000.21:15-21:40 hodin.

“Milá Helenko, má přítelkyně,jsem to já, tvůj přítel, PrvotníStvořitel všeho a všech.”

(1)

“Helenko ano, dej to klidně na internet, ničeho seneobávej. Ivo, až to přečte, to stejně na internet dá a dělá dobře. Všechnototiž děláte pro lidi, nic pro sebe, a tak to všechno zveřejněte na internetu. Ivosi svou úlohu plní správně, i když se to některým lidem nelíbí, to nevadí, Mě avesmírným přátelům se to moc líbí.

Milá Helenko, má přítelkyně, děkuji ti, že jsi mě potěšila adneska se se mnou spojila a přijala jsi zprávu pro lidi, kteří o to stojí. Posílámti proudy lásky, protože vím, že to máš ráda a Já tě chci potěšit tak, jako jsiMě potěšila ty.

Přítel Prvotní Stvořitel všeho a všech.”

1196. Výzva panu prezidentovi. (Napsal Ladislav K.) Říjen 2000.

Místo: Kladno.

1197. Výzva panu prezidentovi. (Napsal Lubomír D.) 29.10.2000.

Místo: Vsetínsko.

1198. Jak odpovědět ovládanému novináři ? (Napsal Ivo A. Benda.) 6.10.2000.

Místo: Česká Lípa.

S láskou v srdci Vám, i tomu ještírkovi, který Vás loutkuje,předal tyto informace Ivo A. Benda.

1199. Výzva panu prezidentovi. (Napsal Antonín P.) 29.10.2000. 21:00 hodin.

1200. Výzva panu prezidentovi. (Napsal Josef H.) 29.9.2000.

Místo: Mladá Boleslav.

1201. Výzva panu prezidentovi. (Napsala Ilona B.) 10.10.2000.

Místo: Nymbursko.

1202. Výzva panu prezidentovi. (Napsal Václav H.) 24.9.2000.

1203. Výzva panu prezidentovi. (Napsal Jaromír P.) 2.10.2000.

Místo: Frýdek - Místek.

1204. Výzva panu prezidentovi. (Napsal Petr V.) 31.10.2000.

Místo: Náchodsko.

Na miliónoch planét našej Galaxie už takto Vesmírni ľudia žijú,skvelý a plnohodnotný život, viď. www.universe-people.cz, knihy“ROZHOVORY S POUČENÍM OD MÝCH PŘÁTEL Z VESMÍRU, DIEL I.-IV.”, “UFO –KONTAKTY”, “PLANETA LOGO”, “ANDĚLÉ V HVĚZDNÝCH LODÍCH”, “UVNITŘVESMÍRNÝCH LODÍ”, “HOVORY S BOHEM III” a ďalšie naše doporučené zdroje.

Vesmírni ľudia pracujú pre spoločnosť 2 hodiny denne. Našaspoločnosť by pracovala 4 hodiny denne. Ti pozemšťania (ľudia), ktorí so zrušenímpeňazí súhlasia, sú ZAKLADATELIA NOVEJ SPOLOČNOSTI VYŠŠIEHO DUCHOVNEHO STUPŇA,LÁSKY, DOBRA, POMOCI BLÍŽNEMU A ZAČÍNAJÚ BUDOVAŤ NOVÚ ZEM, KTORÁ SA NÁSLEDNEMÔŽE STAŤ ČLENOM KOSMICKEJ KONFEDERÁCIE 2 MILIÓNOV PLANÉT A 3 MILIÓNOVPRIDRUŽENÝCH PLANÉT. Mnoho týchto ľudí už teraz si uvedomuje, že VLASTNÍCTVONEÚMERNÉHO MAJETKU (2 a viac domov pre seba, 2 a viac áut pre seba, atď., čižemamonárstvo) ZNAMENÁ V SKUTOČNOSTI ŤAŽŠÍ ŽIVOT, ŽIVOT S PROBLÉMAMI A STRATOUČASU S UDRŽOVANÍM PREBYTOČNÉHO MAJETKU, ALE PREDOVŠETKÝM TO ZNAMENÁ PORUŠENIEDUCHOVNÝCH PRINCÍPOV - ZÁKONOV STVORITEĽA NAŠEHO PRVOTNÉHO, kde KAŽDÝ ČLOVEKŽIJE V SÚLADE S TÝMITO PRINCÍPMI, KDE UŽÍVA NEZBYTNE NUTNÝ MAJETOK K SVOJMUHODNOTNÉMU ŽIVOTU. Inými slovami, ČLOVEK TIAHNUCÍ ZA SEBOU NEÚMERNE BREMENOOSOBNÉHO MAJETKU, OKRÁDÁ O ENERGIU PLANÉTU ZEM A SVOJICH SPOLUBLÍŽNYCH, A TÝM SANESMIERNE KARMICKY ZAŤAŽUJE.

“Milá Helenko, ale se necítíš vinna, máš přece jasnov duši, víš, proč to tak je. Misionář, který s tebou jednal, postupujepodle zásad a smluv evangelia. V každé organizaci nebo církvi musí panovatpevné zásady, jinak by to nešlo dělat. Lidé by si dělali, co by chtěli, a to by paknebyl pořádek, ale chaos a zmatek. Jestliže někdo vede organizaci, tak musí stanovitpevné zásady (zákony) a těmi se řídit, bez výjimky. Kdyby dělali výjimkyv těchto důležitých základech, tak by nemohla Církev existovat. Proto Ivo nemážádnou organizaci, protože to pak funguje jako nařízení a omezení a do určitémíry to i tak je.

Církev vás do jisté míry omezuje, i když v konánípozitivních věcí, ale ten, kdo se nechal pokřtít, vzal na sebe tyto zásady a musíje dodržovat, jinak je vyloučen, a to je hlavně pro organizaci.

Helenko, choď do Církve dál, nic se nedej odradit. Disciplinárnířízení bude, nech se překvapit, jak to dopadne. Hlavně se řiď srdcem a láskou, toje důležité. V organizacích jsou takové přísné zásady.

Ivo představuje duchovní růst na planetě Zemi bez organizace podlevyciťování v srdci a láskou, pozitivními myšlenkami atd. Každý dělá co umía co si vybral za poslání než přišel na planetu Zemi.

Jinak jste “VŠICHNI SOUČÁSTÍ JEDNOHO CELKU” a to jepravda. Každý, kdo pracuje ve prospěch lidí s přesvědčením a láskouv srdci, tak pracuje a slouží pro Prvotního Stvořitele všeho a všechnámi tolik milovaného a tyto lidi naši bratři a sestry nebudou ponecháni negativnímistavu, i když nejsou v žádné Církvi.

Ty s Ivem plníš duchovní úkol a to je důležité poslání apomoc pro lidi, kteří to potřebují. Jsem rád, že už máš jasno po dnešnímshromáždění a přijímáš to v klidu bez negativních emocí.”

“Milá Helenko, já jsem potěšen, že jsi se se mnou spojila aposílám ti proudy lásky, bratr Orton, duchovní ručitel Galaxie.”

“My jsme Arkturiané, já jsem Juliano, jedenz koordinátorů, který dohlíží na Zemi – propojení. Velice se zajímáme oZemi, a představujeme se jako prostřední matka k vašemu duchovnímu narození dodimenze 5. Neočekávali by jste narození dítěte lidského, do třetí dimenze bezasistence obou, maminky a dítěte. Proto jsme byli určeni jako silní pomocnícik vám, ve vašem procesu zrození. Jsme jako magnet, který přitahuje vašíduchovní energii do vyšších světů.

Studujeme venkovní Vesmír a posunujeme se dopředu, až do bodu, kdy(kde) můžeme zažít přeskupení do jiného vesmíru. To je studium kosmologie, neboporozumění vesmíru.

Jsou to důležité věci, protože vy jste tady na Zemi . . . zažíttyto procesy, a porozumění vesmírné energetické síle. Váš záměr je obdržettolik moudrosti a porozumění z těchto procesů, kolik jen můžete, a souvisí toi s přeskupením planety Země. Jedna z vašich misí je manifestace vědomíve 3. dimenzi a studium této kosmologie.”

přišel čas definitivní očisty. Poslouží vám, jako jednaz možností, voda a paprsky. Vetkávejte Duhu do vody a dělejte to, když sesprchujete, koupete, pijete, myjete nádobí, žehlíte, vaříte, uklízíte, díváte sena déšť atd. Všechno hmotné se musí rozpomenout na svou světelnou podstatu(jednejte s hmotným jako s živým, neboť je to tak). Též všichni lidé,zkrátka vše, co má postoupit do 5. dimenze. Chci vám také postupně objasnit podstatuTransformace:

Je potřeba, aby čím dál víc lidí mělo ve své představě podobu5. dimenze. Lidé ji vlastně vytvoří – resp. Vytvoří svůj život v ní. Nelzeto jinak – je to podle univerzálních zákonů – každý žije to, na co upírá svoupozornost, na co myslí, jak cítí. Mnohokrát jsem vám říkal: “Změňte svoumysl !” Dokážete-li ovládnout mysl, ovládnete i city. Podoba 5. dimenze – toje to, na čem se lidé budou podílet. 6e uvěří v Lásku a Krásu, v Boha aod něj odvozené Bohatství. Čeština to krásně vyjadřuje. Víte, co znamená slovoVíra ? Udělejte si na to meditaci. Udělejte si meditaci na všechny podobné pojmy,užíváte je, ale většinou je naplňujete svými představami a ani se nepřibližujetetomu, co znamenají. Proč meditaci ? V meditacích jste se naučili otvírat senejvyšším pro vás možným vibracím a poznáváte zde Pravdu, ve spojenís duchovními bytostmi a oblastmi.

Zkuste pracovat s těmito pojmy v meditacích, naplňte sejejich vibracemi a prolněte je do buněk. Dělejte to tak dlouho, až se to stanesoučástí vašeho života. Časem (ale až časem) budete překvapeni, jak rychle vámto půjde (Víra, Naděje, Láska, krása, Jednota, Bohatství, Já jsem). Uvědomte siživot těchto slov a každá z nich je také názvem duchovní bytosti. Ti, kteřízmění své návyky a uvěří v Milost, nebudou již pak muset v potu tvářechléb svůj dobývat ! zajímá vás tato věta ? je jen vyjádřením tvrdémateriální existence a hrubých vibrací, kde tvoření probíhá tímto způsobem avzniklo díky materiálním představám lidí, kteří se k tomu svobodně rozhodli.Každá představa – vibrace, ke které se člověk upne, tvoří automaticky svévlastní zákony a způsob tvoření, svoji hustotu (z materiálního pohledu). Kdepřebývá vědomí člověka, kam je upoutána jeho pozornost, tam je celá jeho svět.Takovou změnu, změnu svých návyků a představ a směrování pozornosti, musívědomě učinit každý člověk. Aby postoupil do 5. dimenze, musí pochopit tytozákony tvoření a svoji účast na tvoření, musí pochopit transformaci a 5. dimenzi.Pro nás jsou vyšší dimenze skutečností, můžete do nich projít již teď tak,že se rozpomenete na svoji světelnost, a tím se zvýší vaše vibrace.

Budeme potřebovat obojživelníky – něco jako převaděčenebo ty, kteří to budou umět dřív. Je to jen příměr – již teďexistuje váš svět 5. dimenze, ale vy jej potřebujete vtáhnout do svéskutečnosti, nebo sebe do ní. Ano, Mayové vám předají názorné poučení osvém přechodu. Vaším úkolem bude totéž pro ostatní. Bude potřebavysvětlení. V duchovní literatuře je dosud mnoho omylů nebo je odtržena odpraktického života. Proto je nesmírně důležité sledovat, kde je vašepozornost a zvládnout ji a směrovat ji. Definitivně je potřeba se zbavitposuzování a veškeré kritiky a rozkrýt tuto činnost do posledního zbytku. Hledejtev druhém (hlavně v dětech, rodičích a partnerech) vždy Božské, chybyignorujte nebo si jich nevšímejte, neozývejte se na ně – jako by tam nebyly.Odeberete jim tou nevšímavostí sílu. Otočte se k nim zády – v tomnejlepším slova smyslu. Často jsou pro vás zkouškou. Představte si desetpokušitelů, kteří se na vás smějí skrze vaše nejbližší. Zaměřte se naBožské jádro svojí největší silou – svým Božským jádrem, svojí pochodní auvidíte, jak se rozplynou, opravdu uvidíte !

Toto byla moje činnost při setkávání s lidmi a příčinyjejich zázračných proměn. Neuváděl jsem svojí pozorností na svět jejich chyby,ale jejich Božskost – jejich pravé Já. Komu vy dáváte tuto Svobodu ? Zatímstále v sobě i nahlas kritizujete chyby druhých – to není transformace.Soustředěním na jejich Boží Já, na jejich Světlo, na jejich Střed vyvedete nasvět to, co sami hledají a osvobodíte je i sebe. Nemůžete získat vlastní svoboduviděním chyb druhých. Tak jedině nashromáždíte kolem sebe stejné lidi, kteřívidí vaše chyby (jsou to vaše chyby ?) a uvězní vás v nich. Rozumějte mi,mnoho věcí je jenom zdáním ve vašem světě. Mnoho věcí existuje jen díky kriticea kdyby jí nebylo, rozplynuly by se. Tak také chování mnoha lidí a politiků.

Žehnám vaší chápavosti a porozumění – vaší moudrosti:Otevřete co nejvíce svá srdce a čtěte s pochodní v ruce – slova přejdoupřímo do vašich vibrací, do vaší zkušenosti.

Strom Poznání Dobrého a Zlého. Spíše strom posuzování.Poznání ještě nesnižuje vibrace. K nejvyššímu duchovnímu stavu Poznánípatří. Vidíme každou vaši myšlenku, každé citové pohnutí, ale hlavně vidímevaši Boží tvář. Při meditacích jste vědomě vcházeli do té Boží Přítomnosti– do Středu Krystalu, do živého Ticha. Pobývejte tam, co nejčastěji, Krystal jevám otevřen. A poznejte, že každý má krystal v sobě. Zaťukejte vždyna tento Střed v každém a vejděte třeba se svojí pochodní. Dočkáte sestejných zázraků jako jsem viděl sám. Stejným způsobem jsem vyháněl bytostiz posedlých. Viděl jsem je však. Propojením svého Středu, který nebyl oddělenod Středu Vesmíru, se Středem – s Božskou podstatou – toho člověka, došlok takovému osvícení Domu Božího (těla a bytí lidského), že nastěhovanébytosti nižších vibrací musely pryč. Vzpomeňte si na to, když na vás bude někdokřičet ! Nevšímejte si toho vnějšího projevu a rozsviťte to světlo – věčnéSvětlo nad oltářem v chrámu Otce. Už mi rozumíte ?

“Ve třech dnech vystavím chrám nový !” Šlo o vzkříšení avystavění elektronového těla. A vy už stavíte svůj nový chrám ! žehnám tétovaší činnosti a raduji se z ní.

Pán Ježíš Kristus.”

Neobávejte se chyb. Všechny jsou vaší nezbytnou zkušeností.Už ne z karmického hlediska, ale pro Lásku k sobě, kterou potřebujeterozvinout, abyste byli opravdu schopni odpouštět druhým. Sedněte si a opravdu sepodívejte, milujete-li Boží Láskou všechny bytosti a také sebe. Láska, BožíLáska stojí nade vším. Všechny tato slova jste již slyšeli nebo četli, ale jejichopakování v různých formách je pro vás nezbytné. Musíte je začít žít.Musíte vědět, jak můžete pomoci druhým, jak jim odpustit, aby to bylo na vašichoblíbených 100 %. Učte se to přes zkušenost se sebou samými.

1211. Mýtické volání. (Výtah z knihy “Mayské orákulum”.)

“Kdysi dávno se konalo galaktické shromáždění, na kterédostal pozvání bezpočet světelných bytostí: Děti slunce, okřídlení andělé,sluneční běžci, bojovníci duhy a další světelné bytosti z mnoha hvězdnýchsystémů. Tento velký okruh světelných bytostí se sešel z daleka široka. Vestanovené chvíli se dostavil Velký Duch, Láska kroužících galaxií, který všechnypožehnal nebeským světlem a pronesl tato slova:

“Zvu vás k inkarnaci ve světě, v němž se máodehrát velká transformace. Kdo vyslyší mé volání, bude pomáhat přievoluci planety, kde doposud vládne iluze strachu a oddělení. Volám všechny, kdomají potřebné vlohy a schopnosti, aby ztělesňováním a pěstováním láskypracovali na Zemi jako moji vyslanci a zvýšili a transformovali její frekvence.V tomto mýtu budete tvůrci nové skutečnosti, skutečnosti nové oktávy.”

Velký Duch pak pokračoval: “Na předchozích výpravách jstevšichni osvědčili své navigační umění, orientační smysl a cit, schopnostprobudit své vědomí a vyladit své srdce k pobídkám čisté lásky a milosrdnéslužby. Jako sluneční běžci a světlonoši jste již dokázali, že umíte držetpochodeň vysoko. Zvu vás tedy k hromadné inkarnaci mezi lid na Zemi, abystepomohli Gáie a jejím dětem při transformaci.”

“Součástí tohoto plánu je, že budete zahaleni závojemzapomnění,” pokračoval Velký duch. “Až se však rozpomenete na pocit dětskénevinnosti a důvěry, stanete se katalyzátorem tohoto cyklu zasvěcení na Zemi.Inkarnace budou probíhat strategicky, často v oblastech planety s největšíhustotou vibrací. U některých z vás možná toto oddělení od lásky, kteréje však jenom iluzí, vyvolá pocity beznaděje, nedostatku podpory a odcizení.Přijmete-li však svůj lidský úděl, vaše láska transformuje hlubiny duality a vašesvětlo bude povzbuzením pro ostatní.

Účast na této výpravě je naprosto dobrovolná. Měli byste všakvědět, že transformace na Zemi je neobyčejně vzácnou příležitostí, jak zhodnotitvšechno, čím jste během mnoha inkarnací byli, a učinit kvantový skok ve vědomí.Je tedy na vás, jestli se rozhodnete spolu s planetou Zemí a jejími dětmizúčastnit se oslav, ke kterým dojde po transformaci !”

Tak promluvil Stvořitel, který je světlem vířivýchgalaxií. A tak se stalo, že světelné bytosti, které vytvořily bezpočetspojenectví, spolků a rad, se rozhodly k inkarnaci na planetě Zemi, aby pomohlypři této rozhodující události, při probuzení planetárního snu. Plán probuzenítěchto bytostí z iluze oddělení a závoje zapomnění, které se na Zemi takčasto vyskytuje, obsahoval i bezpečnostní opatření. Zástupci světla setotiž před cestou na Zemi dohodli, že si své poslání budou připomínat. Tytobytosti z hvězd se proto vybavily různými kódy – zvuky, barvami, světly,obrazy, slovy a symboly – vibrační rezonancí, aby na svůj závazek světlunezapomněly. Podle dohody se tyto kódy měly vyskytovat v různých formách:Ve vizionářském výtvarném umění a hudbě, v pronikavém pohledu z očído očí, v řeči a pocitech – ve všem, co vyvolává hlubokou touhu poprobuzení a uskutečnění lásky.

A tak se tedy nyní, děti slunce, koupete ve vodách rozpomenutí apřipravujete se jako bojovníci duhy splnit slib, který je obsahem nového ipradávného mýtu. Tím, že přinášíte na Zemi lásku, roztahujete plášť bohů,vysíláte léčivé a láskyplné vlny do těla Země, která po nich dychtivě touží.Objevíte-li své poslání v této době, probudí se i vaše vlohy a mohou dávatsílu jiným. S pomocí smíchu, písně, tance, humoru, radosti, důvěry a láskyvytváříte mohutnou transformační vlnu, jejíž silou se rozpadne starý mýtusduality a oddělení a nastane zázrak jednoty a míru na Zemi.

Své plody používejte ve prospěch Gáie. V prudkém výbuchusvětla vystoupí Gáia se svými dětmi, oděnými do světelného roucha, vzhůru, asvé místo mezi hvězdami znovu nalezne nebeské těleso lásky a světla ! Mytickévolání již zaznělo. Velká výprava začala. Probuďte se, bojovníci duhy, slunečníběžci, světelné bytosti z galaktických aliancí, federací a rad ! Vy,pradávní chodci po nebi, nejvíce obdarujete Zemi tak, když se rozpomenete na svoupodstatu. Pochybnosti nechte stranou. Jste božské děti slunce. Jděte tam, kam vássrdce táhne, a podělte s o své úžasné dary. Odevzdejte se kouzlu a světlu. NaZemi nastává zázrak. Nezapomeňte, že zde tančíme a zpíváme pro Jeho srdce.”

1212. DESATERO NOVĚ NAVŠTÍVENÉ. (Přijal Petr D. F.) 12.5.1988.4:45 hodin.

Místo: Santa Barbara, California, USA.

Prostudujete-li pečlivě tato přikázání ze stanoviska jejichdoslovného významu, pak zpozorujete, jakého jazyka se užívá pro jejichformulaci. Jak bylo již dříve uvedeno v této knize, až na páté přikázání jedána tato formulace v záporech. Určuje to, co se nemá dělat, aniž byspecifikovala proč to nedělat a aniž by poskytovala směrnice k tomu, co a jak dělat.Jen páté přikázání dává nějaké podřadné důvody, proč toto zvláštnípřikázání se má dodržovat.

A ve verši 18:

Ježíš Kristus se pak pouští do modifikování tohotozákona (viz verše 21 až 48 v téže kapitole), dávaje najevo, že již samou Svoupřítomností stal se naplněním toho zákona. Konec konců je to Jeho/Jejízákon, a proto jenom On/Ona ví, jak jej naplnit.

Je zde zřejmá tato důležitá duchovní záležitost: Milujete-liPána svého Boha z povšechnosti svého jsoucna a bytí a jestliže milujete jiné a samasebe, pak ani nemůže vstoupit na mysl, aby se konalo něco negativního, ubližujícíhoa škodícího Bohu, jiným i sobě. V tomto případě není nutno, aby se říkalo, conemáte dělat, protože obsah - toho “nedělat” je naprosto nemyslitelný ve vašímysli a ve vašem jednáni. Důsledkem té lásky je, že konáte jen a jen to, copochází z čisté lásky. Nic jiného nevstoupí do vaší mysli a jednání.Proč si znečišťovat mysl zmínkou o tom, co v ní není a co je vám docela cizí ?Avšak dokonce, i tento pozměněný zákon je poněkud externalizován. Stále ještě jezde konotace milování někoho někde tam, navenek od vás.

A v kapitole 15 ve verši 4:

V kontextu shora citovaných veršů z evangelia není jasno,jak se tyto lásky mají projevovat. Učedníci Pána Ježíše Krista mohlidefinovat tyto lásky Jeho/Jejím chováním vůči nim. V tomto ohledu to PánJežíš Kristus přesné specifikuje: Tak jako já jsem miloval vás, i vy semilujte navzájem. Učedníci měli příklad z první ruky, jak byli milováni svýmnebeským Mistrem, a z té zkušenosti mohli vyvinout ponoukanou lásku jednoho kdruhému.

Nyní, když máme tyto kroky objasněny, můžeme pokročit k novémuohodnocení Desatera přikázání z pozice principů Nového zjevení,zvláště z jeho současného postavení, jak se odráží v této knize. Ubírejme sepostupně od prvního přikázání až k poslednímu:

(1)

Přítomná formulace Prvního duchovního principu jepodávaná z pozice pozitivního stavu:

Počínaje tímto okamžikem nahrazuje První duchovní principPrvní přikázání. Přítomná formulace Prvního duchovního principu bude co dosvého obsahu, významu a použití platná tak dlouho, pokud existuje zónavymístění a všechna její pekla, pokud planeta Nula a lidský život jsou vpostavení, v jakém jsou nyní. Jakmile budou zrušeny a negativního stavu jižvíce nebude, pak se tento princip bude modifikovat nebo se nahradí.

(2)

Druhý duchovní princip bude platit pro všechny časovécykly. Počínaje tímto momentem nahrazuje se jím Druhé přikázání.

(3)

Třetí duchovní princip bude platný do konce tohotočasového cyklu. Až se tento časový cyklus skončí, bude tento principmodifikován, přeformuluje se nebo nahradí. Počínaje tímto momentem zaměňujese jím Třetí přikázání.

(4)

Od této chvíle tento Čtvrtý duchovní princip nahrazuje Čtvrtépřikázání.

Platnost většiny obsahu Čtvrtého duchovního principu - snějakými budoucími modifikacemi - po skončení tohoto časového cyklu - potrvá i vevšech časových cyklech. Poslední dávka tohoto principu bude znovu formulovánaa možná zaměněna na konci tohoto časového cyklu.

(5)

Počínaje touto chvílí zaměňuje Pátý duchovní princip Pátépřikázání. Bude platit pro všechny časové cykly.

(6)

Tento Šestý duchovní princip nahrazuje Šesté přikázání. Máplatnost pro všechny časové cykly.

(7)

Tento Sedmý duchovní princip nahrazuje Sedmé přikázání.Obsah tohoto principu bude platit pro všechny časové cykly.

(8)

Opět: Tento Osmý duchovní princip nahrazuje Osmé přikázání,jsa platný pro všechny časové cykly.

(9)

Počínaje tímto okamžikem Devátý princip nahrazuje Devátépřikázání. Jeho platnost bude zachována po všechny časové cykly spatřičným periodickým přehodnocením, zvláště před začátkem každéhonového časového cyklu.

(10)

Nuže tento Desátý duchovní princip nahrazuje Desátépřikázání. S budoucími modifikacemi bude platit pro všechny časové cykly.Otázka budoucí modifikace, změny, redefinování a záměny jakéhokoliv z těchtodesíti duchovních principů se vztahuje na dobu, kdy negativní stav již nebude mítžádný význam, protože jej více nebude. V té době se potřeba revize stanezřejmou.

Jelikož Desatero přikázání, jež obsahovalo hlubokýduchovní vnitřní význam, bylo nahrazeno Desaterem duchovních principů,existují některá důležitá a závažná tajemství těchto nových principů. Tatose budou formulovat v příští kapitole. Na závěr této kapitoly byl bys, Petře, takhodný a shrnul Desatero duchovních principů v jednu ucelenou souslednost tak,aby případný čtenář viděl lépe, oč jde ? Díky.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

(6)

(7)

(8)

(9)

(10)